Volby jsou pro stranické kasy zlatý důl
PRAHA Po volbách v roce 2013 by na večírku Zelených mohl kolemjdoucí nabýt dojmu, že strana vyhrála. Přes nelíčené veselí však nedosáhla ani hranice pro vstup do sněmovny. Důvodem k oslavě bylo pokoření tříprocentní hranice – od ní vzniká nárok na příspěvky od státu na provoz strany. Zelení celkem dostali 41,5 milionu korun.
V boji o sněmovnu jde i o peníze za volby, případně mandáty. „Strany s tím samozřejmě počítají ve svých rozpočtech a často je to jejich dominantní zdroj příjmů, takže podle toho rozpočtují kampaň a provoz,“říká politolog Tomáš Lebeda.
Například největší vládní strana ČSSD měla v roce 2015 v příjmech asi 381 milionů a víc než třetinu z toho činily právě příspěvky od státu na provoz a za mandáty. Kdyby volby dopadly tak, jak predikuje zářijový model agentury Median, přinesl by výsledek ČSSD největší výpadek: v prvním roce by přišla o 47,15 milionu.
Číslo je samozřejmě jen orientační, protože výpočet pracuje se stejnou voličskou účastí a rozložením zisků v krajích jako v roce 2013. Každý propad je ale pro ČSSD bolestný, potýká se s třísetmilionovým dluhem za svým bývalým, dnes již zesnulým advokátem Zdeňkem Altnerem. O jeho placení rozhodne soud, ale minimálně část úhrady partaj velmi pravděpodobně nemine.
Peníze od státu se u sněmovních voleb rozdělují do tří skupin. Finance jednorázové za získané hlasy, každoroční na chod a za mandáty.
Partaj, která ve volbách do sněmovny získá alespoň 1,5 procenta hlasů, dostane stovku za každý hlas. Kdo dobude tříprocentní hranici, má každoroční nárok na provozní příspěvek ve výši 6 milionů. Specifickou množinu tvoří ti, kdo dostanou více než tři, ale méně než pět procent podpory. Ti inkasují šest milionů plus dvě stě tisíc za každé započaté 0,1 procenta hlasů. I z toho plyne, že pohledem stranické kasy se počítá každý jednotlivý volič. Kdo má nad pět procent, má nárok každý rok na 10 milionů.
Vyšší částka za poslance
Poslední položkou jsou peníze za mandáty. Dřív to bylo 855 tisíc každoročně za jednoho poslance, od letošního ledna je částka vyšší, 900 tisíc za zákonodárce. K navýšení došlo v rámci úprav pravidel pro kampaně. Osazenstvo obou parlamentních komor se shodlo, že je to kompenzace za to, že stra- ny mají víc papírování a povinností vzhledem k tomu, že jejich hospodaření kontroluje nový úřad.
Na tyto zdroje se při dobrých výsledcích nabalují další. Když je
Jak by dopadly parlamentní volby, kdyby se konaly v září
strana ve sněmovně, získají její lidé placené pozice v čele výborů. Pokud je v koalici, přibývají další místa pro straníky, kteří mohou centrále posílat vyšší dary.
O tom, jak drsné mohou být následky ztráty tohoto zdroje financování, velmi dobře vědí lidovci. V roce 2010 získali ve sněmovních volbách 4,39 procenta a před nimi bylo splácení 33 milionů z úvěru. Nastalo dramatické šetření, škrty, propouštění. Pavlu Bělobrádkovi, který tehdy stranu převzal, se podařilo lidovce vyvést z dluhu a dosáhnout hospodářské rovnováhy. Teď mohou být křesťanští demokraté klidní, měli by zůstat víceméně na svém. Podle predikce Medianu by je mírný pokles proti roku 2013 přišel na snížení o 4,2 milionu.
Když se musí šetřit
Znají to i občanští demokraté, jejichž výsledky se propadly po kauze údajného zneužívání vojenského zpravodajství nynější chotí expremiéra Petra Nečase. Při posledních sněmovních volbách ODS klesla na historické minimum a hledala úspory, kde se dalo. Rušily se pozice krajských manažerů, strana opustila honosnou centrálu na Pankráci a uchýlila se do skromnějších prostor v Truhlářské ulici. Místopředseda ODS Miloš Vystrčil při zavádění škrtů zmiňoval dokonce i zákazy zbytečného tisku, aby se ušetřilo na papíru a toneru.
Nejvíc radosti by bylo u Pirátů, pokud by se naplnil průzkum a dostali se poprvé do sněmovny. Bylo by to 34 milionů v prvním roce, které dosud neměli. „Umíme hospodařit a stejně tak si poradíme s financemi, které obdržíme za mandáty. Nebudeme plýtvat za nesmysly,“uvádí Ivan Bartoš, předseda Pirátů.
Podle modelu se zatím na špici pelotonu drží hnutí ANO, což také znamená největší hypotetický růst peněz od státu. Vychází to na 67 milionů navíc v prvním roce. Hnutí ale není tolik závislé na příspěvcích, protože má v čele velkopodnikatele. ANO potřebuje každý hlas z jiného důvodu – aby ho ostatní nezvládli obejít při skládání vládní většiny.