Nizozemská vláda se rodí těžce
AMSTERDAM/PRAHA Uběhlo nekonečných sedm měsíců od březnových voleb, než se v Nizozemsku podali ruce lídři koaličních stran příštího kabinetu.
Světový rekord nepadl. Ten drží stále sousední Belgičané, kteří našli před šesti lety novou vládu po dlouhých 540 dnech.
I tak je zjevné, že hledání programové shody bylo složité. A příští vláda, která bude mít v parlamentu většinu jediného křesla, bude žít v neustálých obavách o své přežití.
To není pro Nizozemsko, pátou největší ekonomiku eurozóny, dobrá zpráva,
Nechtějí eutanazii
A v klidu nejsou ani unijní činitelé v Bruselu, kam je to z Amsterdamu sice jen něco přes dvě hodiny jízdy vlakem, ale o názorové shodě nemůže být rozhodně řeč.
Současný se totiž domluvil na spolupráci své středopravé Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD)
premiér Mark Rutte
s liberály ze strany D66 a dvěma křesťanskými stranami CDA a CU. Právě spolupráce s křesťanskými stranami přitom bude krajně obtížná, vzhledem k jejich odporu k eutanazii i sňatkům osob stejného pohlaví.
CDA i CU navíc mají nanejvýš rezervovaný vztah k Evropské unii, z jejich řad se podle všeho ponese vytrvalá kritika k jakýmkoli pokusům o těsnější evropskou spolupráci, o jaké hovoří třeba francouzský prezident Emmanuel Macron.
Končí šéf euroskupiny
Pozice Nizozemska v Bruselu navíc oslabí i z jiného důvodu. V politice se včera odhodlal skončit nizozemský ministr financí a šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem, jehož Strana práce v březnových volbách zcela propadla. Z funkce v čele ministrů eurozóny potom plánuje odstoupit v polovině ledna, kdy vyprší jeho mandát.
Z programových cílů vyplývá, že politika příští vlády v Haagu se posune více doprava. V plánu je snížení daně z příjmu i omezení příspěvků pro žadatele o azyl. To prospě- je především vyšším a středním příjmovým vrstvám. Snižování firemních daní by mohlo do země přilákat další zahraniční investory. Naopak zvýšení u potravin a jiných předmětů denní spotřeby nepříjemně postihne chudší vrstvy. „Chvíli nám to trvalo, ale už máme ambiciózní a vyvážený plán,“komentoval premiér Rutte programové cíle. Ujistil, že z ekonomického rozmachu země budou mít prospěch všichni Nizozemci bez rozdílu.
Tvrdší kurz vůči přistěhovalcům vypovídá o tom, kdo další uspěl ve volbách. Na druhémmístě se umístila protestní Strana pro svobodu Geerta Wilderse, nesmlouvavého kritika konzervativního islámu. Čtyřiapadesátiletý politik sice nedovedl svou protiimigrantskou stranu k vítězství, dokázal ale předvolební kampaň ovlivnit a vnutit ostatním svou agendu. Jeho program i slovník zčásti přejaly i další strany, včetně Rutteho vládní VVD.
Wildersovi poslanci se svými europektickými spojenci navíc drží ve 150 členném parlamentu 63 křesel. To jim podle listu NRCHandelsblad skýtá šanci vytrvale kritizovat unijní politiku a zůstat v záři reflektorů.
Vlažný vztah k evropské integraci má Rutteho VVD, takže vlastně jedinou prounijní stranou koalice bude pouze liberální D66.
Premiér Mark Rutte oznámil, že čtveřice koaličních stran se po dlouhých jednáních shodla na programu příští vlády. Po rekordních 208 dnech vyjednávání.
Hospodářství šlape
Povzbuzením pro vládu je ovšem obdivuhodná kondice ekonomiky země. V meziročním srovnání rostla v letošním druhém čtvrtletí o 3,3 procenta a vykazovala tak nejlepší výsledky ze všech velkých evropských ekonomik. To dává vládě naději, že i s těsnou parlamentní většinou přežije.
Premiér Rutte chce zveřejnit složení své vlády do 23. října. Ve 150členném parlamentu budou mít poslanci jeho kabinetu 76 poslanců.