Byrokracie na kolejích

Dne 26. září jsem jel „povinným vlakem“EX 143 z Prahy do Ostravy. U Českých drah jsem si zakoupil elektronickou jízdenku s místenkou. V kupé poloprázdného vlaku jsme seděli tři, každý na zakoupeném místě. Po příchodu průvodčí jsme kromě jízdenkymuseli předložit občanský průkaz, abychom prokázali svou totožnost. Tak to měla nařízené. To vyvolalo jistou nevoli jednoho ze spolucestujících, který občanský průkaz musel lovit na dně svého zavazadla. Průvodčí však konala svou nařízenou povinnost.

Na zpáteční cestě jsem použil služeb soukromé firmy RegioJet. Při příchodu průvodčí jsem již měl připraven jízdní lístek a občanský průkaz. Průvodčí se pouze mile usmála a nic nechtěla vidět. Podívala se na svou malou obrazovku a vysvětlila mi, že místo, na kterém sedím, je zaplacené, tedy sedím správně. Nikdo jiný si na něj sednout nechtěl (vlak byl opět poloprázdný). Místo ověřování mé totožnosti nabídla časopisy, noviny a vodu.

Bohužel České dráhy od léta letošního roku nevěří ani občanskému průkazu. Seniorovi nad 70 let dříve stačil k zakoupení lístku se slevou pouze občanský průkaz, aby mu bylo uvěřeno, že nárok na slevu má. Dnes k tomu potřebuje další „legitimaci“, vydanou právě ČD. Nezbývá než přemýšlet, zda se stát má chovat jako firma, nebo firma jako stát, který neustále bojuje proti byrokracii. Nezbývá než přemýšlet, co mají politici na mysli, když se holedbají zjednodušením administrativy a elektronizací každodenní praxe. Státní dráhy to nebudou.