Místo, dějiny, spiritualita

Jsou období, kdy se zdá minulost zajímavější než přítomnost. Výpravy – ať už fyzické nebo jen imaginární – na místa, kudy dávná historie určitě kráčela, mohou být dočasným lékem na pocity marnosti nad konáním současníků. V tu chvíli přijde poučený průvodce vhod.

Směřujeme-li k Tetínu, tedy místu v Českém krasu nedaleko Prahy, kde počátkem 10. století býval knížecí dvorec, pobývala tu ovdovělá kněžna Ludmila s vnukem Václavem a kde byla také v roce 921 zavražděna, pomůže laikovi předem si pročíst novou monografii Tetín svaté Ludmily (do batohu je to kniha z nakladatelství Dokořán poněkud objemná). „Zde se před tisíci lety spoluutvářela osobnost a duše českého království,“připomínají autoři Václav Cílek, Martin Majer a Radoslava Schmelzová a s kolektivem spoluautorů předkládají informace o významu místa z různých úhlů pohledu. Pochopitelně historického, archeologického, přírodního, geologického, mytického, komunikačního, památkářského, literárního či výtvarného a samozřejmě i politického a společenského – od pravěku po současnost…

Obsažná publikace s množstvím nápaditých grafických prvků, historických vyobrazení, kreseb, fotografií i typických ilustrací Renáty Fučíkové musí vnímavého čtenáře zaujmout, byť by si třeba podle svého zájmu vybral jen určitý segment. Spíš si však přečte všechno od začátku do konce, protože autoři se s ohledem na vědou nepoznamenaného čtenáře dokázali vyhnout akedemičnosti a výsledky bádání podávají zcela srozumitelně.

Třebaže jde o památné místo nejstarších českých dějin, má i svou novější a současnou podobu a, jak píše Václav Cílek, zřejmě přichází i další doba, kdy odkaz Tetína bude dál působit a ovlivňovat duchovní dějiny českých zemí. Myslí si zkrátka, že Tetín ještě neřekl své poslední slovo.