SPOLEČNOST A DOBA: JAK SE ŽILO NA SKLONKU MONARCHIE A ZA ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY
Včervenci 1932 založil prezident Masaryk Ústav T. G. Masaryka, první „prezidentskou knihovnu“v Evropě. Předal mu svůj osobní archiv, knihovnu, čítající v té době na sedmdesát tisíc svazků, a muzeum darů a pověřil jej vydáváním svých spisů a podporou vědecké činnosti v oborech, jimiž se sám zabýval. Jeho působení navíc zabezpečil třinácti miliony korun.
Ústav, sídlící na Pražském hradě, měl charakter nadace. V jeho čele stálo sedmičlenné kuratorium, které prezident jmenoval z osobností, těšících se jeho důvěře, jako byla jeho dcera Alice, Edvard Beneš nebo filozof Emanuel Rádl; řídili jej Masarykův literární tajemník V. K. Škrach a knihovník Oskar Odstrčil.
Přejmenovat, rozdělit, zlikvidovat
Přípravy k vybudování vlastního sídla ústavu přerušilo rozbití Československa a německá okupace. Na podzim 1938 byl ústav narychlo vystěhován z Pražského hradu, v červnu 1940 přejmenován na Studijní knihovnu filosofickou, ta však byla na jaře 1941 okupanty zlikvidována a její sbírky byly uloženy v depozitářích Národní knihovny.
V červnu 1945 byl ústav obnoven, ale v následujících letech se třikrát stěhoval. mřel a na jeho místo nastoupil historik Jaroslav Opat (viz rubrika Osobnosti doby); současně bylo obnoveno kuratorium pod předsednictvím filozofa Josefa Zumra.
První roky po listopadové revoluci bez peněz a zázemí
Jenže kompetentní státní orgány neučinily žádný podstatný krok vedoucí k zajištění jeho faktické existence. Ústavu chyběly finanční prostředky, archivní a knihovní depozitáře. Navzdory těmto podmínkám zahájil vydávání souborné kritické edice Spisů T. G. Masaryka a uspořádal několik mezinárodních vědeckých konferencí.
Neutěšenou situaci nakonec vyřešilo začlenění badatelské složky ústavu do rámce Akademie věd České republiky: v dubnu 1995 vznikl Masarykův ústav AV ČR, který převzal do své správy Masarykův archiv i knihovnu. Současně zůstala zachována i nadace, z níž se posléze stala obecně prospěšná společnost Ústav T. G. Masaryka s vlastnickými právy k Masarykovu archivu a knihovně a autorskými právy k Masarykovým spisům. Ta dodnes úzce spolupracuje s akademickým ústavem, který od 1. ledna 2008 nese název Masarykův ústav a Archiv AV ČR. Ústav T. G. Masaryka se za první republiky svého sídla nedočkal, plány přerušila okupace. Takto měla vypadat budova podle projektu architekta Bohumíra Kozáka z roku 1934, umístěná na Letenské pláni v Praze.
Dříve, než se mohl dočkat odpovídající budovy, byl počátkem roku 1954 komunistickými ideology znovu zrušen a jeho fondy rozděleny mezi Ústav dějin KSČ (Masarykův archiv a nejcennější část knihovny), Univerzitní knihovnu a knihovnu Československé akademie věd.
Krátce po pádu komunistického režimu, 4. ledna 1990, rozhodl prezident Václav Havel o obnově ústavu, který pak restituoval většinu svých někdejších fondů, ale nikoliv své nadační jmění. Ředitelem ústavu byl jmenován historik Karel Kučera, ten však již začátkem února 1990 ze-