Průzkumy lídrům zpravidla nadržují
Nad důvěrou v preference visí Paroubkův stín, slibované hladké vítězství se nekonalo Agentury naopak podceňují malé strany
PRAHA Dnes naposled mohou do rozhodování Čechů, komu chtějí svěřit správu země, promlouvat předvolební průzkumy. Od úterý začne platit zákonné moratorium, podle něhož nesmějí žádné takové predikce voliče ovlivňovat. Ta příští čísla, která se ve veřejném prostoru objeví, už nebudou odhad, ale reálné výsledky letošních voleb.
Politické strany mají tendenci přikládat průzkumům důležitost, bývalý předseda ČSSD Jiří Paroubek byl pověstný tím, že na ně spoléhal s důvěrou hraničící s posedlostí. Historie už ví, že se mu to nevyplatilo. Dubnový modelCVVMdával sociálním demokratům v roce 2010 naději na třicetiprocentní zisk, což by jí zajistilo hladký náskok před druhou ODS. V květnu se konaly volby, ČSSD sice vyhrála, ale s pouhými 22,08 procenta, ODS dostala 20,22. Paroubek nedokázal sestavit vládu a jeho vrcholná politická kariéra skončila u předcvičování jógy.
I přes tohle ponaučení politici stále průzkumy preferencí sledují s napětím, ale s vědomím dvou faktů. Zaprvé, že agentury mají tendenci nadhodnocovat odhad těm, kdo vedou tabulku. Zadruhé, že předpokládaný vítěz v posledních týdnech před volbami začíná ztrácet. To se projevuje i letos. V listopadu 2016 hnutí ANO všechny ostatní drtivě válcovalo, Median mu přisuzoval 33,5 procenta a na záda se mu „dalekohledem“dívala ČSSD s rozdílem závratných 19,5 procenta. Tak tvrdě už to neplatí. Rozdíl se podle zářijového modelu stejné agentury stáhl na 13,5 procenta, v říjnovém šetření Focusu dokonce na 10,8 procenta.
Není to proto, že by sociální demokraté dokázali zmobilizovat Čechy ve svůj prospěch. Hnutí ANO sice mírně, ale setrvale oslabovalo. „Podpora ANO v posledních měsících stagnuje okolo 26 až 27 procent a podpora ČSSD okolo 14 procent. Pokračuje pozvolný propad KSČM a oproti poslednímu měsíci poklesla podpora TOP 09. Ze ztráty části protestních hlasů KSČM a stagnace ANO těží SPD Tomia Okamury, která stále mírně roste. Oproti minulému měření výrazně vzrostla podpora Pirátů, kteří by měli velkou šanci se dostat do sněmovny,“uvádějí k tomu analytici Medianu.
Vzmachy a propady na preferenční křivce kopírovaly, jak se zrovna vyvíjelo vládní soužití. Dnes už je skoro zapomenutá roztržka, která přišla v květnu loňského roku poté, co hnutí ANO shodilo ve sněmovním hlasování protikuřácký zákon, aniž by varovalo své koaliční partnery, že tohle vládnímu návrhu provede.
Tehdy to marketingově vyhráli sociální demokraté, během následujícího června průzkumy ukázaly ojedinělý jev, kdy se odhady pro úhlavní rivaly srovnaly. Podle CVVM dokonce oranžoví Andreje Babiše malinko předstihli.
Třenice na konto ČSSD
Zbytek koaličních třenic se ale už skládal na konto ČSSD. Střet nad policejní reorganizací loni v létě i táhlá vládní krize o několika kapitolách, která vyvrcholila odvoláním Babiše z postu ministra financí letos v květnu. V únoru začalo ostřelování mezi ANO a ČSSD na pochybnostech kolem původu Babišových příjmů. Ukázalo se, že v jeho majetkovém přiznání jsou rozpory, které nedovedl uspokojivě vysvětlit především proto, že se zaplétal do protichůdných zdůvodnění a vrstvil různé verze. Ostatně podobně jako v následující kauze korunových dluhopisů a podezření z dotačního podvodu s Čapím hnízdem. Vláda se hádala, Babiš odmítal odstoupit s tím, že nevidí důvod a že se proti němu vede neférová kampaň. Premiér Bohuslav Sobotka se ztrácel v různých postupech, jak docílit Babišova ministerského konce, protože kalkuloval s postojem prezidenta Miloše Zemana.
Po urputném boji, jehož součástí bylo i nedůstojné extempore na