Mladá krev v čele Rakouska

Rakouské volby

Nové voliče přitáhl Kurz i proto, že přebral témata krajně pravicové strany Svobodných, která tradičně získává přízeň vyhraněnou protiimigrantskou rétorikou.

Chce snížit příspěvky, které v Rakousku pobírají azylanti, a podmínit i poskytování dávek nejméně pětiletým pobytem v zemi.

Přimlouvá se také za společné evropské řešení, které by spolehlivě zablokovalo trasy pašeráků imigrantů přes balkánské země či přes Středozemní moře a Itálii.

Nebývalý zájem o jeho osobu byl patrný i během včerejšího hlasování. Kurz se svou partnerkou Susanne Thierovou se musel ke své hlasovací místnosti ve vídeňské čtvrti Meidling prodírat početnými davy příznivců, navíc na něj čekaly i zhruba dvě stovky novinářů, které fenomén Kurz přita- huje. „Jsem z výsledku voleb nesmírně šťastný,“prohlásil spokojený šéf lidovců.

Vzdor pěknému počasí dosáhla včerejší volební účast 80 procent, byla vyšší než při posledních volbách.

Rakušané volí do parlamentu jednou za pět let, tentokrát se ale dostavili k volebním urnám už po čtyřech letech od posledního hlasování kvůli faktickému rozpadu vládní koalice lidovců a sociálních demokratů.

Celkem 6,4 milionu oprávněných voličů vybíralo v alpské zemi ze 16 politických subjektů, z toho 10 usilovalo o jejich přízeň celostátně.

Formování nové vlády

Vedle tří nejsilnějších stran se nakonec probojovali do parlamentu ještě liberálové (NEOS) s pěti procenty a také Kandidátka Petera Svobodná strana Rakouska (FPÖ) procenta Sociálnědemokratická strana (SPÖ) procenta

Liberálové (NEOS)

27,4

26,7 5,0

Kandidátka Petera Pilze

4,1

procenta Zdroj: Reuters, první oficiální čísla

Pilze, tedy partaj, jež se odštěpila od Zelených, kteří zůstali za čtyřprocentní hranicí.

Co může následovat? Rakouský prezident Van der Bellen předsedu lidovců Kurze pověří sesta- vením příští vlády. Formování koalice však může v Rakousku trvat dlouhé týdny.

Například předcházející volby v roce 2013 se odehrály 29. září a vláda nebyla oficiálně vytvořena až do 16. prosince.

A předcházející volby předznamenaly ještě komplikovanější vyjednávání. V tomto směru nejsou Rakušané ojedinělí: Nizozemské volby se konaly v polovině března a příští vláda v Haagu teprve nyní dostává kontury.

Klíčové rezignace

S jistotou lze ale určit, že úspěch krajně pravicových Svobodných a jejich případná účast v kabinetu ve Vídni tentokrát nepovede kmezinárodní izolaci Rakouska, jaká se odehrála v roce 2000, kdy členské země EU (kromě Rakouska) reagovaly tvrdě na úspěch tehdejšího šéfa Svobodných Haidera di- plomatickými sankcemi. Přidala se k nim tehdy i Česká republika.

Letošním volbám předcházela nejprve loni v květnu rezignace rakouského kancléře za sociální demokraty Wernera Faymanna, který tak reagoval na ztrátu podpory ve své straně. Novým kancléřem se stal Christian Kern. To ale nebylo vše.

Letos v květnu následoval s obdobným krokem rakouský vicekancléř a předseda lidovců Reinhold Mitterlehner, když se rozhodl odstoupit ze všech funkcí. V pozadí rozhodnutí byly podle něj střety uvnitř koalice a také tlak, jemuž byl údajně Mitterlehner ve své straně vystaven.

To nakonec otevřelo cestu vzhůru pro ministra zahraničí Sebastiana Kurze a jeho vítězství.

Poznámku k tématu čtěte na straně 10