Ať žije Frankfurt

novatele ale našli hravě. Přes důležitost jazyka a knihy, potažmo dějinnou blízkost obou literatur definovali význam akce: frankfurtský veletrh je dokořán otevřené fórum, které ukazuje, že lze jít i jiným směrem, než pochodují módní nacionalismy a populismy. V praxi to vypadalo třeba tak, že Ukrajina měla stánek kousek od Ruska, a když šel člověk na čtení Salmana Rushdieho, míjel stánek Íránu.

Francie přivezla do Německa na sto osmdesát spisovatelů. Řadu z nich dobře známých i českému čtenáři. V první řadě provokatéra a cynika Michela Houellebecqa, který nedávno publikoval studii o svém oblíbeném Schopenhauerovi, a nobelisty J. M. G. Le Clézia a Patricka Modiana. V druhé řadě pak třeba Yasminu Rezovou, Philippa Djiana nebo Jeana-Philippa Toussainta. Němci sice svým Francouzům rozumě- li, ale za superstar byl někdo jiný – autor Da Vinciho kódu a Šifry mistra Leonarda, Američan Dan Brown.

Mimochodem, v Německu je francouzština druhým nejpřekládanějším jazykem, ve Francii pak němčina třetím.

Od komiksu k postimpresionistům

Národní expozici pojala Francie střídmě. Hlavní hala připomínala útulnou knihovnu-labyrint. Hlavním materiálem bylo světlé dřevo. Na policích knihy, v meziprostoru kavárna, o kus dál výstava, v zadní části stylizovaná aula. Řešení ale neodkazovalo jen ke knihám, z odstupu připomínalo třeba architekturu slavné pařížské čtvrti La Défense.

V diskusích se pak sázelo na aktuální témata: digitalizaci, výchovu k četbě, literaturu pro děti a mládež – a komiks. I tady si Čech našel své, minimálně Lewise Trondheima a Timothéa de Fombella.

Zatímco jarní knižní veletrh v Lipsku zaplaví stovkami a stovkami akcí celé město, ten frankfurtský se drží na výstavišti. Ale víte o něm hned. Jakmile vystoupíte z vlaku na hlavním nádraží, dav vás strhne jediným možným směrem. Hotely jsou třikrát dražší než obvykle. Kavárny a vinárny zamluvené na několik dní dopředu. Snaží se i galerie a muzea.

Třeba ve Städel Museu je k vidění dialog dvou klíčových postav francouzského postimpresionismu Pierra Bonnarda a Henriho Matisse. Výstava má název Long Live Painting!. To je heslo dobře využitelné i jinde: Long Live Frankfurt!

Autor je literární a výtvarný kritik, zaměstnanec oddělení literatury a knihoven MK ČR