Česká piana i housle jdou na dračku
Velkým i malým výrobcům hudebních nástrojů se navzdory posílení koruny daří Většina produkce se vyváží, hlavně na Východ
PRAHA Nejsou lidi. Potíže českého průmyslu posledních měsíců se týkají i zdejší tradiční výroby hudebních nástrojů. Celý tento obor přitom vytrvale roste. Loni tržby všech více než 300 velkých i nejmenších výrobců vzrostly o zhruba sedm procent k sumě 1,3 miliardy korun.
Vyplývá to z právě zveřejněného materiálu Panorama zpracovatelského průmyslu 2016, který vydalo ministerstvo průmyslu společně s Českým statistickým úřadem a Svazem průmyslu a dopravy ČR.
Vyšší jsou i počty lidí, kteří pracují v oboru výroby hudebních nástrojů. Loňských přibližně 1120 zaměstnanců je nejvíc od roku 2008. Přesto je to málo. „Zakázek je spousta, tržby rostou, ale chybějí nám lidi. Tržby by rostly jinak víc, řadu zakázek nestíháme,“říká Jiří Štípek, jednatel a spolumajitel kraslické společnosti Amati-Denak, která se orientuje na výrobu žesťových i dřevěných dechových nástrojů.
Amati, která se podobně jako další zdejší výrobci v poslední době více orientuje na dražší a kvalitnější nástroje, loni utržila 134 milionů korun, z toho 95 procent v zahraničí. Letošní tržby nemusejí být takové vzhledem k restrukturalizaci výroby a letošnímu posílení koruny vůči euru, ale příští rok se podle Štípka čeká růst až k 150 milionům korun.
V podobné situaci je i největší český výrobce hudebních nástrojů a v Evropě největší producent akustických klavírů a pianin Petrof z Hradce Králové. Rodinná firma, které od roku 2004 vládne Zuzana Ceralová Petrofová z páté generace zakladatele Antonína Petrofa, prodává na pěti kontinentech v 65 zemích, z domova však pochází jen desetina tržeb.
Ty loňské ve výši 233,6 milionu korun jsou meziročně o milion vyšší a vyšší je i loňský osmimilionový zisk, ale letošní čísla mohou být nižší. Právě s ohledem na posílení české koruny k euru. I Petrof, kterému patří také značky, jako jsou Weinbach, Rösler nebo Scholze, sází na dražší produkci. Úspěšně prodává například svou nejvyšší řadu klavírů značky Ant. Petrof.
V Číně a Rusku platí „cash“
K růstu nejvíc pomáhají, a platí to i pro další české výrobce, zákazníci v Číně, kde odbyt dražších pianin (tedy vyšší řadu) vytrvale roste. Pro hradeckou továrnu, na jejíž nástroje hraje nebo hráli například skladatel filmové hudby Ennio Morricone, mistr klasiky Rudolf Firkušný či jazzman Duke Ellington, je v posledních letech výhodnější trh na Východě, kromě Číny například i Rusko, než někdejší zakázky v Americe.
Zuzana Petrofová to zdůvodňuje i rozdílnou platební schopností. „Američané nejdou koupit piano, které hned zaplatí, ale chtějí si koupit piano, které si hned odvezou a budou splácet několik let. Oproti tomu Rusové by si nešli koupit něco, na co nemají hned peníze. Ti by v takovém případě ani nevlezli do obchodu,“uvedla před časem šéfka Petrofu.
Na export je zaměřený vůbec celý obor hudebních nástrojů. Podle údajů Asociace výrobců hu- debních nástrojů jde na vývoz v průměru za celé odvětví 80 až 90 procent celkové produkce.
Celý obor výroby hudebních nástrojů prošel v letech 2008 až 2010 výraznou krizí a někteří výrobci jako třeba Strunal (dnes pod názvem Strunal Schönbach) z Lubů u Chebu, z dob socialismu známý jako Cremona, zažehnali krizi teprve nedávno. Zadlužený Strunal získala loni v exekučním řízení pražská společnost Silverline Capital, která se nyní snaží roz- šířit výrobu kytar, houslí a dalších strunných nástrojů.
Pokrizové oživení
Majetkové zemětřesení zasáhlo i kraslickou Amati. Společnost loni ovládla britská firma Geneva BrassWind Limited, navázaná na členy Londýnské filharmonie. Britové získali v Amati většinový podíl (jednatel Štípek má zbylý menšinový) a pomáhají tradičnímu českému výrobci nejen finančně, ale především silným marketingem.
Ostatně dramatickou krizí prošel mezi lety 2008 a 2010 i Petrof. Zadlužený podnik musel v časech propadu ekonomiky v Česku i ve světě propustit na 200 z původních 380 zaměstnanců a postupně hledat nové obchodní příležitosti.
Česko má ale i mnoho středně velkých i menších výrobců, o jejichž nástroje je ve světě stále velký zájem. Hořovická Delicia stále prodává doma i v cizině známé akordeony, v Lubech působí kromě Strunalu i sériový výrobce houslí, viol a violoncell Akord Kvint, slávu krušnohorských výrobců hudebních nástrojů stále šíří tamní mistři houslaři i ti pražští, kupříkladu Jan Špidlen.
Česko má i výrobce žádaných elektrických kytar, například společnost NBE z Hořovic, imistrovských akustických kytar, bendž či mandolín, které vyrábí například u Židlochovic na jižní Moravě firma Furch, kolínský Rozawood, BSG Žamberk nebo pražský výrobce Čapek Bluegrass & Jazz Instruments.