Pelikánův nechtěný legislativní klid

Měsíce po nástupu Roberta Pelikána na ministerstvo spravedlnosti byly nezvykle divoké. Ještě jako první náměstek proti sobě poštval advokáty, když jim snížil odměny za vymáhání drobných dluhů. V létě 2014 vyvolala velký rozruch rozsáhlá novela občanského zákoníku, tou dobou účinného jen několik měsíců. V podobném duchu pak Pelikán pokračoval i poté, co byl v březnu 2015 jmenován ministrem. Zanedlouho se zdálo, že se Robert Pelikán rozhádal snad se všemi právnickými profesemi.

„Pan Pelikán namazal schody své předchůdkyni a pak vůbec nevěděl, co by s resortem měl dělat. K dobru mu snad lze přičíst leda to, že díky svým vlastnostem nedokázal téměř nic prosadit. V tomto byl jedním z ministrů, kteří způsobili jen málo legislativních škod,“zhodnotil pro LN ministerský odkaz Roberta Pelikána poslanec Marek Benda (ODS).

Sám Robert Pelikán to odůvodňuje tím, že zastavil praxi, kdy si stavovské organizace psaly zákony pro sebe na míru. To prý s jeho nástupem na ministerstvo spravedlnosti skončilo. „Dříve se tu vůbec nepsaly zákony a když jsme řekli, že je tady psát budeme, všichni se nám smáli,“řekl LN. Podobně si prý právnické profese zvykly, že si určují, kolik budou inkasovat za své služby. Za snížením odměn advokátů i exekutorů si ale Pelikán stojí, bylo to prý důležité pro zlevnění vymáhání.

Negativním aspektem ministrovy nedůvěry v externí psaní zákonů však je, že přerušil veškeré práce na koncepčních kodexech českého soudnictví. Pelikánova předchůdkyně Válková zahájila práce na novém trestním řádu, občanském soudním řádu i návrhu Nejvyšší rady soudnictví. Nový ministr je zastavil a rozpačitě je obnovil až po drahné době. „Nepředložení nových procesních předpisů považuji za jeho zásadní selhání. Měly totiž urychlit a zmodernizovat soudní řízení,“řekl LN poslanec TOP 09 Martin Plíšek.

Podobná kritika pak na Pelikánovu hlavu směřuje i od komunistů. „Jeho působení na ministerstvu spravedlnosti nic výrazného nepřineslo. Z programových záměrů vlády se v tichosti ustupovalo. Například z nové koncepce státního zastupitelství, systémového řešení exekucí nebo výrazné novelizace občanského zákoníku. Ministerstvo šlo cestou drobných a leckdy chaotických novel nebo se omezilo na transpozici evropského práva. Do dalšího volebního období přibylo neřešených problémů,“popsal LN poslanec Stanislav Grospič (KSČM).

Kaňka na závěr

Sám Pelikán si je dobře vědom toho, že na zákonné úrovni až na výjimky díru do světa neudělal. „Prvořadým úkolem bylo dát ministerstvo do pořádku, což je navenek bohužel úplně neviditelné,“říká. „Na začátku jsem měl naivní představu, že když máme koalici s velkou silou v parlamentu, tak návrh, který projde vládou, má takřka automaticky zajištěnou podporu ve sněmovně. Trvalo mi dlouho, než jsem pochopil, že to tak vůbec není,“dodává Pelikán.

Přestože se celé volební období snažil působit spíše jako odborník než politický ministr, v srpnu do politického světa poněkud neobratně vstoupil. Týdeníku Respekt řekl, že každému musí být jasné, že jediným možným důvodem pro žádost o vydání jeho stranických šéfů Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo je ovlivnění sněmovních voleb. Ve sněmovně pak opozice za tyto výroky ministra ostře kritizovala a dodnes mu to vyčítá. „Byl mi sympatický jeho boj proti exekučním a insolvenčním mafiím. Ale na konec jeho působení v roli ministra už je z něj jen a pouze podnikový právník Agrofertu,“říká volební lídr STAN Jan Farský.

Ministerstvo spravedlnosti bylo v minulém volebním období baštou Babišova hnutí ANO. Pod vedením Roberta Pelikána ale více zákonů slíbilo a připravilo, než reálně prosadilo.