Lékařům ve stávce ministr nepřidá
Ordinace praktiků a ambulantních specialistů se včera na protest zavřely. Peníze navíc, které požadují, ale podle ministra zdravotnictví prostě nejsou.
PRAHA Dveře do ordinace praktické lékařky Martiny Smitkové byly včera celý den zamčené. Kromě tištěného letáku s informacemi o protestu na nich visel i osobní vzkaz: „V případě akutních potíží volejte rychlou zdravotnickou pomoc, a pokud nejsou akutní, obraťte se na ministra, ten to zajistí.“
Na protest proti nárůstu byrokracie a proti úhradové vyhlášce, kterou na příští rok připravil ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD), včera stávkovalo asi sedm tisíc „obvodních“a dětských lékařů a ambulantních specialistů. Na symbolickou půlhodinu se připojily také některé lékárny.
Ministr neplní sliby
„Drtivá většina soukromých lékařů nás podpořila,“řekl LN předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Zavření asi čtyř pětin ordinací praktických lékařů podle něj vystavilo účet odcházející vládě a zároveň vyslalo vzkaz politikům, kteří přijdou po volbách.
Ludvík ale protestujícím léka- řům včera vzkázal, že peníze navíc pro ně v úhradové vyhlášce prostě nejsou. Úhradová vyhláška určuje, kolik peněz dostanou za výkon lékaři od pojišťovny. Zatímco lékaři v nemocnicích dostanou příští rok přidáno, soukromí lékaři se marně dožadují peněz, které jim slíbil Ludvíkův předchůdce Svatopluk Němeček (ČSSD).
Například ambulantní specialisté mají v návrhu úhradové vyhlášky navíc 800 milionů korun. Ve skutečnosti ale dostanou na péči méně peněz než v roce 2017. Většina z 800 milionů totiž půjde na pokrytí lékových nákladů ve specializovaných centrech, protože část tamních pracovišť patří také do ambulantní specializované péče.
„V návrhu vyhlášky je, že budeme mít jednoprocentní pokles proti roku 2017,“vysvětluje předse- da Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko. Podobná situace je i u praktických a dětských lékařů, kterých se Němečkův slib vyššího ohodnocení lé- kařské práce také týkal. Praktici požadovali tříprocentní navýšení takzvané kapitační platby, tedy pravidelné platby za každého pacienta v kartotéce. Obhajují se tím, že devatenáct nejběžnějších výkonů, které praktický lékař ve své praxi činí, se pojišťovně zvlášť nevykazuje. „Přijde-li ke mně pacient s angínou a já mu udělám klinické vyšetření, tak za tento výkon nedostávám zaplaceno extra, ale mám ho zahrnutý v paušálu,“popisuje Šonka.
Protestující lékařská sdružení shodně zdůrazňují, že k zavření ordinací dva dny před volbami je dohnala hlavně neochota ministerstva s nimi o požadavcích jednat.
Lékařům přibude byrokracie
Kromě nedostatku peněz lékaře trápí také nárůst byrokracie a s nimi spojené náklady. „Roční správa programu PC Doktor, kterou platím, je přes šestnáct tisíc korun, program stál asi šedesát tisíc. Pokud bych chtěla zavést elektronickou evidenci tržeb a eRecept, přijde mě to na více než deset tisíc korun, přičemž roční správa každé z těchto funkcí je 1800 korun,“vysvětluje praktická lékařka Smitková s tím, že ročně vybere od pacientů v hotovosti jenom asi čtyřicet tisíc korun.
eRecept má být povinný od ledna. Lékařům vadí, že jeho současná podoba jim neumožňuje nahlédnout do pacientova lékového záznamu a ověřit, zda se předepisovaný lék nekříží s ostatními užívanými přípravky. Podle ředitele Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Zdeňka Blahuty zatím lékový záznam neumožňuje legislativa o ochraně osobních údajů. Funkční by podle něj mohl být až přibližně za rok.
Naději dal ještě lékařům Senát, když podpořil novelu, která zavedení eReceptů o dva roky odložila. Není ale jasné, zda ji stihne včas projednat nová sněmovna. Protestující věří, že eRecepty od ledna povinné nebudou. Odložit povinnost může i prováděcí vyhláška, kterou ministr připravuje.