Nejbohatší Chorvat má v patách policii
Kolos Agrokor
Roky se těšil potravinářský koncern Agrokor Ivici Todoriče takřka monopolu. Ukousl si ale příliš velké sousto a před krachem ho musel zachraňovat stát. Kvůli zpronevěře a falšování účetnictví podnikatele nyní vyšetřují.
ZÁHŘEB/PRAHA Za poslední dvě dekády patřilo Chorvatsko mezi zeměmi západního Balkánu k těm nejstabilnějším, a to jak politicky, tak hospodářsky. Stačilo ovšem, aby se počátkem roku ocitl největší potravinářský a maloobchodní koncern v zemi Agrokor na pokraji kolapsu a čtyřmilionová země se rázem ponořila do jedné z nejhorších krizí ve své novodobé historii.
Když tento krachující obr, jenž zastřešuje 143 společností, nakonec v dubnu nuceně přešel do státních rukou, rozpadla se kvůli neshodám, jak s ním naložit, dokonce vládní koalice. Ministr financí Zdravko Marič totiž sám do loňska pracoval v Agrokoru.
Policejní razie
Zakladatel koncernu 66letý Ivica Todorič, nejbohatší muž Chorvatska, nyní čelí vyšetřování ze zpronevěry a falšování účetnictví. Tento týden chorvatská policie provedla sérii razií, při níž zadržela osm bývalých vedoucích představitelů společnosti. Zásahová jednotka prohledávala i rezidenci Todoriče na okraji Záhřebu. On i jeho synové Ivan a Ante, kteří se oba angažovali ve společnosti, jsou nicméně momentálně
Základy podnikání položil Ivica Todorič v polovině 70. let, když začal v Jugoslávii prodávat květiny. V 90. letech privatizoval řadu společností a ovládl maloobchod. Motorem jeho impéria byl řetězec Konzum. Ten vydělal na úkor malých podnikatelů na elektronické evidenci tržeb.
v zahraničí, podle chorvatských médií v Londýně. Prostřednictvím svého zástupce ale Todorič vzkázal, že je policii k dispozici. Dodal, že proces vůči němu je prý ryze politický.
Koncern přešel do státních rukou letos v dubnu prostřednictvím zvláštního zákona, jenž vešel ve známost jako lex Agrokor. Vláda tak nakonec učinila ve světle jeho enormního vlivu na hospodářství nejen Chorvatska, ale celého regionu. Loni zaměstnával Agrokor na západním Balkáně na 56 tisíc lidí, z toho 40 tisíc v Chorvatsku, další pak v sousední Bosně, Srbsku a Slovinsku a v menšímměřítku i v Černé Hoře čiMakedonii. Je tak vůbec největším zaměstnavatelem v regionu.
Pokud by se však vzali v potaz i všichni dodavatelé a ti, jejichž pracovní místa by případný krach společnosti ohrozil, šplhají tato čísla podle analytiků až k půl milionu lidí.
Todoričův potravinářský a maloobchodní kolos si zadělal na problémy před třemi lety, když se rozhodl dále expandovat za hranice a koupit slovinský maloobchodní řetězec Mercator. Vlajková loď jeho podnikatelského impéria maloobchodní řetězec Konzum přitom v té době sám čelil problémům a rostoucí konkurenci po vstupu Chorvatska do Evropské unie v roce 2013. Osudným se koncernu stalo podle všeho rozhodnutí koupit Mercator na dluh. Nákup odmítly financovat evropské banky, souhlasily až ty ruské – Sberbank a VTB banka.
Stamilionové ztráty
Právě skutečnost, že jen největší ruské bance Sberbank, jež je také největším věřitelem Agrokoru, dluží státem převzatý koncern 1,1 miliardy eur, chorvatské vládě na klidu příliš nepřidává. Zvlášť kvůli vyostřeným vztahům mezi Záhřebem a Moskvou po anexi Krymu, kdy se Chorvatsko připojilo k mezinárodním sankcím a nešetřilo ostrými výroky na adresu Kremlu, a celkově vlažným vztahům obou zemí od 90. let, kdy Moskva při rozpadu Jugoslávie podporovala svého historického a pravoslavného spojence Srbsko.
Včera osobně jednala v Soči chorvatská prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovičová se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem a další osud Agrokoru byl jedním z očekávaných témat.
Evropská banka pro rozvoj a obnovu uvádí, že nesplacené závazky Agrokoru se rovnají takřka 15 procentům chorvatského hrubého domácího produktu. Jak ukázal nyní zveřejněný audit, třeba v roce 2015 se tak namísto uváděných ziskových 160 milionů eur Agrokor ve skutečnosti propadl do ztráty 480 milionů eur.