Moravský podzim v plném proudu

Brněnský festival klasické hudby nabízí spojení experimentu s nejvyšší kvalitou

Osobitou, odvážnou a z mnoha stran zajímavou dramaturgii má letošní ročník festivalu Moravský podzim. Začal už 6. října koncertem pořádající Filharmonie Brno – ten kombinoval tradiční Janáčkovu Sinfoniettu s díly Hannse Eislera, Alexandra Mosolova a Arthura Honeggera. A osobité kombinace klasických skladeb s novějšími díly jsou nejnápadnějším rysem celé festivalové koncepce.

Zelenkovy sonáty

Jak dobře funguje, bylo možné zažít i na pondělním koncertě v Besedním domě, kde koncertoval Ensemble Berlin Prag. Ten vzešel ze setkání našeho skvělého hobojisty Viléma Veverky a dvou neméně výrazných sólistů Berlínské filharmonie – hobojisty Dominika Wollenwebera a fagotisty Mora Birona. Sám Veverka byl ostatně v Berlíně úspěšným stážistou a na české hudební scéně ho už mnoho let nelze přehlédnout. To platí i o další člence souboru, cembalistce Barbaře Marii Willi, ve světě staré hudby. A soubor doplňuje další člen Berlínských filharmoniků, kontrabasista Ulrich Wolff. Soubor navazuje na dvě velké osobnosti starší generace světových hráčů – hobojistu Heinze Holligera a fagotistu Klause Thunemanna. Tito dva slavní hráči také jako první natočili všechny Triové sonáty Jana Dismase Zelenky – Ensemble Berlin Prag tak učinil letos a snímek vyjde do konce roku.

Pro pondělní brněnský program byly dvě Zelenkovy Triové sonáty – č. 4 g moll a č. 6 c moll – jakousi základnou a ideálním rámcem. A na každé je znát, že to je jeden z vrcholných Zelenkových opusů, který kombinuje polyfonickou práci, emocionální jímavost i hráčskou virtuozitu.

Z barokní hudby zazněla po přestávce ještě Sonáta pro hoboj, anglický roh a fagot G dur J. S. Bacha, která je stavebně mírně jednodušší a má výraznější melodiku. Mezi tyto tři barokní stavební kameny byly zasazeny Invence pro dva hoboje Isanga Yuna a Trio pro soprán, hoboj a anglický roh „Amor vincit“, které pro festival zkomponoval letos pětaosmdesátiletý Marek Kopelent.

Nekonečný dech

Mnohostranný dialog dvou hobojů ve čtyřech větách Yunových Invencí ukázal jak mimořádnost hoboje jako nástroje, tak obou hráčů, Viléma Veverky a Dominika Wollenwebera. Skladba zapůsobila jakýmsi nekonečným dechem i kompoziční vynalézavostí. A také v novince Marka Kopelenta bylo pozoruhodné, jak i ve velmi složitě koncipované skladbě dovede právě hoboj k posluchačům promluvit.

Dlouhý program byl pro hráče na samé hraně fyzických možností, ale do kvality se to nepromítlo – a přijetí v Besedním domě bylo velmi srdečné. Lze si jen přát, aby i další projekty měly podobný ohlas a rezonanci. Jedním z nich bylo včerejší provedení Kutavičiusova oratoria Poslední pohanské obřady v kombinaci s Kabeláčovou Symfonií č. 8 „Antifony“. Šlo o jeden koncert, během kterého se muselo publikum přesunout z brněnského Červeného kostela, kde zazněl Kutavičius, do katedrály sv. Petra a Pavla na Kabeláče.

Moravský podzim letos potrvá do 28. října a uzavírá ho program nazvaný Masarykovské sbory. Pořadatelé ovšem dělají vše pro to, aby se tu nastávající americký šéfdirigent Filharmonie Brno Dennis Russell Davies mohl cítit jako doma aměl početné připravené publikum.

Autor je redaktor ČRo