Rodičům se musí výchova zaplatit
Jaroslav Klaška (55)
Proč se má ještě více pomáhat rodinám? A co si představit pod pojmem sociálně-tržní hospodářství? LN přinášejí poslední z předvolebních rozhovorů s ekonomy politických stran. Tentokrát s expertem KDU-ČSL Jaroslavem Klaškou.
LN Podle údajů OECD žádný jiný stát v Evropě nezvýhodňuje rodiny tak jako Česko. Proč tedy navrhujete jejich ještě větší podporu?
Musíte se dívat na kontext – celkovou úroveň zaměstnanosti, výši platů a podmínky, které rodina mají. KDU-ČSL se dlouhodobě hlásí k podpoře rodin, protože bez dětí není budoucnost. Chceme tak rodičům nahradit peníze, které musejí vydat při výchově. Podle studie Unicorn College stojí výchova dítěte do doby, než je schopné samostatného života, až milion a půl korun. Samozřejmě kdyžmáte dětí víc, tak to stojí ještě víc. Proto se snažíme podporovat rodiče.
LN Proč je nutné mezeru mezi rodinami a bezdětnými ještě rozšiřovat?
Podle jiné statistky je nejnižší příjem v české rodině na hlavu právě u vícečetných rodin. Když vychovávají dvě či tři děti, tak průměr je nižší – 60 procent oproti bezdětným. V České republice jde dokonce o nižší číslo, než je průměrný příjem na hlavu seniorů.
LN Více podporujete lidi, kteří mají více dětí. Proč? Člověk, který má třetí či čtvrté dítě je i kariérně dál a vydělává více než mladá rodina s prvním dítětem...
Nebyl to náš návrh, navýšit slevu na první dítě, k čemuž letos došlo, ale rádi jsme se k němu připojili. Jak říkám, my jen chceme, aby lidé neměli strach mít děti, protože je neuživí, chceme je podpořit. Děti jsou investice do společnosti a je spravedlivé výchovu v rodině odpovídajícím způsobem ocenit.
LN Jak konkrétně?
Přicházíme s komplexem opatření. Jedním z nich je dostupné bydlení. Pak jsou to daně, dále diferencované sociální pojistné ohledně důchodu, dále chceme prosadit lepší sepětí rodinného a pracovního života, aby rodič, který je několik let doma, nezjistil, že ve chvíli, kdy se po dvou či pěti letech vrátí do práce, vše je jinak.
LN Co znamená lepší sepětí rodinného a pracovního života?
Chceme flexibilní formy práce, například takzvaný jednoduchý home office pro ty, kdo pracují z domova. Třeba pro ty, kdo budou po dohodě se zaměstnavatelem pracovat z domova a zvrtnou si tam nohu, nebyl by to pracovní úraz. Navrhujeme také flexibilní zkrácené úvazky a pružnou pracovní dobu, aby rodič, který pečuje o dítě doma, mohl přizpůsobovat svou pracovní dobu tomu, jak dítě roste.
LN Jste zastánci progresivní, nebo rovné daně?
Nechali bychom daně, jak jsou dnes, kdy existuje mírná progrese. Progresi, jak ji navrhuje například sociální demokracie, ale nechceme.
Následující dva roky bych rád využil k analýze a zjednodušení daňového sytému. S výjimkou zdanění práce, které je u nás vysoké, jsou naše daňové sazby v rámci Evropské unie průměrné. Právě zdanění práce bychom chtěli snížit, a to na straně zaměstnanců i zaměstnavatelů. U zaměstnavatelů chceme usilovat o to, aby mohli flexibilněji zaměstnávat lidi a my tím podpořili podnikání zejména v regionech a u malých a středních podniků.
LN Kde chcete případný výpadek příjmů nahradit?
K tomu by sloužilo to dvouleté období, kdy bychom chtěli udělat důkladnou analýzu účinnosti opatření a navrhnout, jak nahradit výpadek příjmů. Podle našeho názoru vede cesta spíše přes modernizaci a digitalizaci průmyslu než přes zvyšování daní či jeho extenzivní rozvoj.
LN V programu máte, že v dlouhém období chcete dosáhnout vyrovnaného rozpočtu. Když se ale člověk začte do vašeho programu, chcete zvýšit výdaje na armádu, říkáte, že chcete snížit daňové zatížení práce. Pořád jsme u toho, že do státní kasy při- pluje o desítky miliard korun méně. Co by podle vás měl být zdroj příjmů státních financí?
Hospodářský růst, který teď generuje necelých 50 miliard. Na jeden procentní bod HDP tak vychází kolem 15 až 16 miliard korun. Pak usilujeme o spravedlivější výběr daní, kdy všichni – lidé i firmy – je mají platit řádně. Nosná je daň z přidané hodnoty. Všichni známe karuselové podvody a daňové úniky, které nejsou fér vůči těm, kdo poctivě daně platí. Osobně si myslím, že semusíme zaměřit také na vnitřní strukturu rozpočtu a některé jeho kapitoly. Například bych se podíval na dávky v nezaměstnanosti. Ty jsou stále předimenzované.
Dále nespotřebované nároky z minulých let, které nejsou zavázány Evropskou unií, jsou například teď 40 miliard.
Další zapojitelným článkem je například Junckerův investiční balíček, o kterém se dnes moc nemluví. Jde o dlouhodobé půjčky za výhodných podmínek. Lze si tak půjčit, například na výstavbu nových dálnic až na 40 let s úrokem blížícím se k nule.
LN Co jsou podle vás opatření ke zvýšení mezd a platů v Česku? Chcete zvyšovat například minimální mzdu? Původní profesí architekt. Pracoval v Brnoprojektu, dále na stavebním úřadě ve Šlapanicích a v Brněnských vodárnách.
V letech 2006 až 2014 byl starostou Šlapanic.
Od roku 2013 je poslancem, od února 2014 pak 1. místopředsedou poslaneckého klubu KDU-ČSL. Místopředsednickou funkci zastává i v rozpočtovém výboru.
Ne, tu chceme udržet na úrovni asi 40 procent průměrné mzdy. Poroste i tak s růstem průměrné mzdy. Zvyšovat mzdy chceme hlavně modernizací průmyslu, aby nám dával větší přidanou hodnotu.
Naše malé a střední firmy, které dodávají skvělé subdodávky a komponenty do finálních produktů zahraničních firem, by měly dokázat finalizovat výrobky u nás a stát se tak koncovými inovativními producenty a zároveň by byly konkurenceschopné na zahraničních trzích. To by ještě zvýšilo naši exportní schopnost. Chtěli bychom toho dosáhnout třeba pomocí minipobídek. Například bychom usilovali o přesměrování dnešních pobídek pro montovny a sklady právě malým a středním českým firmám. Pokud budeme mít firmy s vyšší přidanou hodnotou, tak se to projeví i ve vyšších příjmech, a tím pádem i v platech.
LN Jak se stavíte ke snižování daňové zátěže firmám?
Byl bych připravený se o tom bavit a snižovat firmám daně, ale jen za předpokladu, že daňová správa řekne, že trh je férový a daně platí všichni, jak mají.
LN Co znamená, když někdo řekne, že trh je férový?
Všichni platí, co mají. Teď to tak není. Podle Českého statistického úřadu uniká na DPH asi 180 až 190 miliard korun ročně.
LN Férovost ale přece nejsou jen daně. Jde i o rovnou hospodářskou soutěž či odliv zisků do zahraničí...
My prosazujeme sociálně-tržní hospodářství podle liberálněekonomického vzoru s pravidly. Jedním z principů je trh, kde musí být regulátor, který dozírá na řádnou soutěž, aby konkurence v ekonomice byla maximální.
LN Podle vás tedy dnes konkurence v Česku nefunguje?
Podle mého názoru se Úřad pro ochranu hospodářské soutěž nepřetrhne. Ondřej Malý (bývalý radní Českého telekomunikačního úřad – pozn. red.) před časem kritizoval ceny mobilních operátorů. Podle mého názoru to byla pro ÚHOS příležitost začít konat. Hodně se mluví o vodním hospodářství, cenách vodného a stočného a roli zahraničních firem v našich vodárnách.
Byl jsem před nějakou dobou v Německu, bavil jsem se tam kolegy z CDU a ptal se jich na soutěžní právo. Primární je pro ně konkurenceschopnost s tím, že kartely a monopoly tam nechtějí. Hlavní je pro ně férový trh. To je i podle mne důležité. Stát nemá být dráb. Má fungovat jako rozhodčí, který dohlíží na to, aby se hrálo fair play. Když se nehraje, pak existují tresty, ke kterým může přikročit.
LN Jaký je váš postoj k přijetí eura?
Jsme určitě pro přijetí společné měny. Žijeme v Evropě a naši partneři jsou v Evropě. Euro ale není cíl, nýbrž nástroj. Zavázali jsme se ho přijmout a teď je otázka kdy. Mimochodem euro je podle nás jedním z nástrojů, který srovná trh. Najednou máte okamžitou možnost porovnat si ceny.
LN Jste ochotní zavést euro navzdory tomu, že průzkumy veřejného mínění říkají, že drtivá většina Čechů je proti?
My jsme se ale k jeho přijetí zavázali. Já bych se lidí neptal, jestli chtějí euro, nebo ne. Ta otázka k lidem zní – skutečně chcete být stále za černého pasažéra? Nebo koho tím potrestáme, když euro nepřijmeme? Určitě bychom je ale trpělivě přesvědčovali, že to znamená prosperitu a stabilitu. Určitě bychom ho neprosadili hned. Stanovením data pro přijetí eura se ale musí velmi vážně zbývat příští vláda. Nedokážu říct, jestli to má být za rok nebo tři. Bez základní podpory občanů to nicméně udělat nelze.
LN V programu máte, že chcete zavést sociálně-tržní hospodářství. To zmiňuje i ČSSD. Jak by mělo vypadat?
Cílem podnikání je zisk. Cílem sociálně-tržního hospodářství je prosperita, stabilita a odpovědnost. Jak jsem říkal, stát má hlídat férovost soutěže. Ruka volného trhu vše nevyřeší, a proto je třeba některé oblasti řešit a intervenovat. Typicky jde o zdravotnictví.
Důležitá je v tomto kontextu i solidarita. Tu ale chápeme nejen ve smyslu vyplácení sociálních dávek, ale i spolupráce. Chceme solidaritu napříč společností. Například bychom byli pro zaměstnanecké akcie, zodpovědnost firem za zaměstnance a naopak.
LN Dříve jste podporovali vznik druhého pilíře penzijního systému, abyste ho v posledním volebním období pomohli demontovat. Jak si teď představujete důchodovou reformu?
Druhý důchodový pilíř považuji za standardní investiční nástroj pro ty, kdo mají peníze navíc jako vy nebo já. Nejsem si ale jistý, jestli je to dobré řešení pro důchodový systém, který musí být extrémně stabilní.
LN Populace ale stárne a do systému plyne méně peněz. Jak chcete řešit tento problém?
Diferencovaným pojistným, kdy člověk bez dětí si bude muset přispívat více a člověk, který má děti, by platil odvody podle počtu dětí– méně po dobu, kdy se připravují na život. Daňové asignace, o kterých se dříve mluvilo, tedy že by děti přispívaly přímo na své rodiče, je sice dobrý nástroj, ale nakonec jsme přišli na to, že jde jen o doplňkovou, nikoliv systémovou záležitost.