Taktická mapa v Zemanově režii

Sobotkova vláda může vládnout ještě několik měsíců Jednání úspěšných stran se mohou zaseknout už při volbě vedení sněmovny

PRAHA Sotva se včera otevřely volební místnosti, prezident Miloš Zeman už začal lajnovat povolební hřiště. Signalizoval, že to bude on, kdo bude diktovat vyjednávání. Jestliže naznačil, že datum ustavující schůze sněmovny může stanovit až na třicátý den po volbách, definoval scénáře povolebního vývoje.

Ustavující schůze je hned první klíčový moment povolebního období. Jejím hlavním úkolem je zvolit nové vedení sněmovny, což je proces, který se může zadrhnout. O obsazení funkce předsedy a místopředsedů budou mít zájem všechny strany, které se do sněmovny dostanou. Kandidáti na každý post potřebují získat nadpoloviční většinu přítomných poslanců, takže už hlasování o těchto funkcích naznačí možné povoleb- ní koalice a jejich váhu. Než se ale poslancům podaří předsednictvo sněmovny vybrat, u moci zůstane vláda Bohuslava Sobotky.

Podle ústavy kabinet podává demisi po ukončení ustavující schůze sněmovny. Vzhledem k tomu, jak konfrontačně se jednotlivé strany vůči sobě před volbami vymezily, nelze vyloučit, že úvodní schůze poslanců se protáhne až na několik měsíců.

ANALÝZA

Navíc: Zemanův nápad stanovit termín ustavující schůze až na druhou polovinu listopadu může být taktikou, jak udržet v šachu Andreje Babiše a ANO. Do 7. listopadu totiž musí podat kandidaturu zájemci o prezidentský úřad. V Zemanově zájmu je, aby ANO žádného kandidáta do voleb nevyslalo. Babišovi by se zase hodilo, aby si udržel u prezidenta přízeň, a pokud by zvítězil, Zeman ho pověřil sestavením vlády.

Z takové konstelace vyvstává několik možných scénářů.

Menšinová vláda ANO

Šéf hnutí by se mohl nejdříve pokusit sestavit koalici se stranami, které před volbami vyloučily účast v jeho vládě zejména kvůli trestnímu stíhání Babiše v kauze Čapí hnízdo. Tedy prakticky všichni. Nelze vůbec vyloučit, že strany s vidinou zisku ministerských křesel a funkcí ve státních firmách ze svých podmínek sleví a s Babišem se nakonec domluví.

Velmi snadno se ale může stát, že lídr ANO vhodné koaliční partnery nenajde. Pak bymu nezbývalo než sestavit vládu jen s ministry za ANO. Takový sbor by ale ve sněmovně sotva nalezl podporu. Vytvořený menšinový kabinet

Termín ustavující schůze Poslanecké sněmovny vybírá prezident republiky. Může se konat i až 30. den po volbách. Miloš Zeman chce využít plnou lhůtu.

Schůzi svolává bývalý předseda sněmovny, pokud se opět stal poslancem. Tím by měl být Jan Hamáček, který je lídrem ČSSD ve Středočeském kraji. Délka trvání schůze není zákonem upravena.

Poslanci následně skládají slib do rukou předsedajícího.

Následuje volba nového vedení sněmovny. Poslanci zřídí i výbory a určí počty jejich členů.

Až ve chvíli, kdy ustavující schůze skončí, musí vláda Bohuslava Sobotky podat demisi. Do té doby bude i po volbách standardním kabinetem. by vládl v demisi. Cestou z politické krize by pakmohly být předčasné volby. V nich by ale ANO mohlo tratit. Kdyby se mimořádné volby konaly za rok a ANO nenašlo nové hybné téma, jeho podpora by se mohla propadnout.

Jinou možností by mohla být spolupráce ANO, KSČM a SPD Tomia Okamury, před kterou varovali někteří Babišovi rivalové před volbami. Šéf ANO však takovou koalici před volbami vyloučil. Kdyby přece vznikla, klima v zemi by zhoustlo natolik, že nelze vyloučit ani četné demonstrace.

Bez Babiše

Variantou je koalice, ve které sice bude zastoupeno hnutí ANO, ale bez Babiše. Pokud by se bývalý ministr financí vzdal snu o premiérské funkci, mohla by vzniknout například vláda v dosavadním složení – ANO, ČSSD a KDU-ČSL (tedy za předpokladu, že se všechny strany do sněmovny dostanou). Sám Babiš by zůstal v pozadí. Takový scénář se přirovnává k situaci v Polsku: formální premiérkou je Beata Szydłová, skutečným hybatelem dění je však Jarosław Kaczyński. Andrej Babiš takovou možnost před volbami odmítal.

Antibabiš a přeběhlíci

Vyloučit nelze ani formát Antibabiš, možné spojení stran jako ODS, TOP 09, ČSSD, KDU-ČSL či Piráti. V sobotu večer už bude jasnější, zda by ve sněmovně mohl získat důvěru. Většinu 101 hlasů by ale takové formaci mohli zajistit přeběhlíci z ostatních stran. Před volbami se hovořilo i o tom, že pokud by se všechna jednání zablokovala fatálně, Zeman by mohl opět vytvořit úřednickou vládu.