Řím nás vysává, zlobí se sever Itálie

Voliči Lombardie a Benátska, dvou bohatých regionů na severu Itálie, se v nedělním referendu vyjádří, zda chtějí získat od vlády v Římě větší pravomoci.

MILÁN/PRAHA V ulicích lombardské metropole Milána panuje klid. Plakáty zvou k návštěvě operního představení, početní turisté obdivují prosklené módní butiky. Nic, co by připomínalo bouřlivé protesty z katalánské Barcelony, která touží po odtržení od Španělska.

Přesto také Lombardie a Benátsko, dva bohaté regiony na severu Itálie, přibyly na aktuální seznam míst v Evropě, jež chtějí rozhodovat o větší míře pravomocí.

Tak jako Barcelona ztrácí chuť dotovat vzdálený Madrid, obyvatelé Benátek a Milána plánují zrušit penězovod, který odsává je- jich daně do Říma. V neděli se proto voliči v obou regionech v právně nezávazném referendu vyjádří k tomu, zda podporují přijetí autonomie.

Tamní politici věří, že to posílí jejich pozici při jednání s Římem. „Nejsme ve stejné situaci jako Katalánsko,“uvedl Roberto Maroni, šéf regionální správy Lombardie. „Nechceme se stát dalším státem Evropské unie, alespoň rozhodně ne nyní,“citoval jej milánský list Corriere della Sera.

Chtějí si pohlídat peníze

Ačkoli Italové zdůrazňují nezávaznou povahu referenda, mnozí jej vnímají jako další díl seriálu o drolící se Evropě. V roce 2014 hlasovali o nezávislosti Skotové, letos v září Katalánci. Italové jsou tak nejnovějším přírůstkem do této řady.

Nedělní plebiscit má o to větší význam, že již příští rok na jaře čekají Itálii parlamentní volby.

„Pokud bude účast v hlasování dostatečně vysoká, prosadí otázku regionálních pravomocí do centra italské předvolební debaty,“soudí římský politolog Franco Pavoncello.

Také na severu Itálie nejde jen o národní identitu a kulturní ambice, ale rovněž o peníze. O hodně peněz.

Lombardie se podílí na výkonu italské ekonomiky 20 procenty, Benátsko deseti. V obou dohromady žije čtvrtina italské populace. Milán je globálním centrem designu, Benátsko zase vyváží své šumivé Prosecco.

Oba regiony posílají každoročně do státní kasy v Římě o 50miliard eur víc, než dostávají zpět.

Tamní politici říkají, že v době, kdy tvrdě soutěží s Čínou či Indií na globálních trzích, potřebují peníze reinvestovat a ne posílat na jih.

„Máme svůj dialekt, blízký němčině, také kulturně se odlišujeme, ale hlavní důvody jsou ekonomické,“vysvětloval Manuel Piller Hoffer, starosta severoitalského města Sappada, co si lidé od autonomie slibují.

Sappada leží na samých hrani- cích Benátska, které o autonomii usiluje, a poblíž Furlanska-Julského Benátska, které už jistou míru autonomie má. „Lidé mohou sledovat výhody autonomie – lepší kontrolu regionálního rozpočtu, z toho vyplývající kvalitnější lékařskou péči a větší přitažlivost místa pro investory,“vypočítává starosta Hoffer.

Technicky vzato by referenda, která přijdou regionální správy na 55 milionů eur, nebyla zapotřebí. Dialog s Římem o poskytnutí větší míry pravomocí mohou vést regiony i tak. Příkladem je kraj Emilia-Romagna se svou metropolí Boloňou, jenž se právě do takových vyjednávání s Římem pustil.

Severoitalští politici ale chtějí mít hmatatelné výsledky veřejných nálad v ruce. Považují je za trumfy, které zpevní jejich vyjednávací pozici. Stejně tak to může vylepšit jejich startovní pozici před parlamentními volbami, jež zemi čekají na jaře.

Autonomie je přednější než migrace

Již zmíněný Roberto Maroni, 62letý šéf lombardské správy, stejně jako jeho 49letý benátský kolega Luca Zaia se přitom ocitli v trochu rozpolceném postavení.

Oba jsou předními politiky separatistické strany Liga severu, která se vždy za autonomní postavení severní Itálie přimlouvala. Teď jsou v trochu složité situaci.

Šéf partaje Matteo Salvini chtěl rozšířit vliv této protiimigrační strany na celou Itálii a stát se konkurencí protestního Hnutí pěti hvězd komika Beppeho Grilla, jež v minulosti přetáhlo Lize severu mnohé voliče.

S touto snahou o celostátní působnost však autonomie severoitalských regionů úplně neladí. Lídři Ligy severu se nakonec dohodli, že autonomie obou regionů je přednější než předvolební strategie strany. Vrátili se tak k tradiční rétorice a kritice „příživníků“z jihu Itálie. „My Benátčané, jsme tady snad jen od toho, abychom platili daně,“opakuje s oblibou Luca Zaia, který je často zmiňován jako kandidát na post lídra celé italské pravice. Bývalý ministr zemědělství je považován za umírněného politika, jenž může tmelit odlišné názorové proudy.

„Liga severu nakonec zjistila, že nejdůležitější pro ni je upevnit svou moc v severoitalských regionech, kde má pevnou voličskou základnu,“míní politolog Franco Pavoncello. „Proto referendum jednoznačně podporují,“dodává.

Nedělní plebiscit v Lombardii a Benátsku má o to větší význam, že již příští rok na jaře čekají Itálii parlamentní volby