Ať žije VŘSR...
Osobní výběr ze světového tisku
Lidé od jistého věku výš znají zkratku VŘSR bez vysvětlování. Mladším se musí objasnit, co byla Velká říjnová socialistická revoluce. Zřejmě i v Rusku. Ruská pošta vydala ke 100. výročí revoluce zvláštní známku, ale pozor. Na webu www.freestampcatalogue.com ji vidíme s nápisem „Velká ruská revoluce 1917“(myslí se tím všechny revoluční změny toho roku). Kam zmizelo slovo socialistická?
Počkejme si dva týdny, až bude výročí slavit KSČM. Pak uvidíme, zda nostalgicky vytáhne hesla „Ať žije VŘSR“, nebo se podrží aktuálního ruského výkladu.
*** Sto let VŘSR se připomíná i mimo Rusko. Web The New York Times už v létě zahájil cyklus Rudé století s články o nejrůznějších aspektech komunismu. Česká média si všimla příspěvku Proč si ženy za socialismu lépe užívaly sex etnografky a genderistky Kristen Ghodseeové. Věděli jste, že ještě po sjednocení měly Němky z východu dvakrát více orgasmů než ty západní? Jiné se zabývaly tématy lehce bizarními (komunismus a science fiction) či velmi odbornými (proč nevznikl muslimský komunismus?).
Pro našince ze středu Evropy vyznívá možná nejzajímavěji text, který napsal Jacob Mikanowski z kalifornského Berkeley a dal mu titul Můj děda estébák. Na příběhu vlastní rodiny rozebírá téma, které vyjádřil otázkou: „Co znamená bojovat na správné straně války, ale na špatné straně dějin?“
Mikanowského děda Jakub se narodil roku 1912 ve Varšavě jako syn židovského zahradníka. Už ve 12 letech odešel ze školy pracovat. Když začala druhá světová válka, byl odveden do polské armády. Zajali ho Němci, utekl jim a dostal se na východ, do sovětského Minsku, kde pracoval jako řidič náklaďáku. Když Hitler napadl Sovětský svaz, opět ho lapili Němci, opět utekl do lesů a dal se k bělorus- ZBYNĚK PETRÁČEK kým partyzánům. Strávil tam tři roky, stal se velitelem a požádal o členství v komunistické straně. Válku přežil, ale jeho sestry ne. Jedna zahynula v nacistickém lágru Treblinka, druhá při masové popravě (byla chycena mimo ghetto).
Mikanowského děda se po válce vrátil do Polska, nastoupil na ministerstvo vnitra, a to k tajné policii – stal se estébákem. Působil v oddělení boje s kontrarevolucí a v kontrarozvědce. V roce 1963 zemřel. Jak se na to vše dnes dívat?
V národoveckém Polsku dostávají takové příběhy jednoznačnou nálepku židokomuna, což je polský výraz pro židobolševismus. Označuje ty, kteří se spolčili s nepřáteli národa. Ale to je pro Jacoba Mikanowského příliš černobílé: „Můj děda patřil ke generaci vtažené mezi fašismus a komunismus, jíž zbýval nepatrný manévrovací prostor. Dát se ke komunistům znamenalo před válkou rebelii. Za války to znamenalo přežití.“ I tyto věci patří do mozaiky 100. výročí VŘSR.
*** V Německu visí ve vzduchu otázka. Sestaví Merkelová koalici konzervativců, liberálů a Zelených? Nepřímou odpověď nabízí Alan Posener v listu Die Welt. Úvodem klade otázku. Jak by kancléřku charakterizoval mistr životopisné literatury Stefan Zweig? Třeba takto:
„Za denního světla přejde s chladným úsměvem, se zarážející a zdrcující samozřejmostí rovnou k dosavadnímu protivníkovi a okamžitě si osvojí všechna jeho slova i argumenty. Nejde s žádnou ideou, jde s dobou, a čím rychleji doba pádí, tím překotněji se za ní žene.“
Zdá se vám to trefné na Merkelovou? Posenerovi taky. Ale pak prozradí svůj vtip. Údajně vymyšlené Zweigovy věty si vypůjčil z jeho skutečné knihy z roku 1929, jejímž objektem je politik napoleonské éry Joseph Fouché. Ano, ten bezcharakterní Fouché, který „to“postupně uměl s každým – s církví, girondisty, jakobíny, thermidoriány, Direktoriem, Napoleonem i obnovenou monarchií.
To srovnání působí na pohled odpudivě, ale zřejmě jen politik takových kvalit je schopen sestavit koalici konzervativců, liberálů a Zelených.
*** Na závěr připomínka, kterou na svůj web israelspy.com umístili známí publicisté Dan Raviv a JosiMelman. V září uplynulo 10 let od operace Ovocný sad, izraelského náletu na téměř hotový jaderný reaktor, který se stavěl v Sýrii za spolupráce Severokorejců a Íránců.
Svět nálet odsoudil. Ale zkuste si dnes představit, píší autoři, že by byl reaktor dokončen podle plánu. Stál by na půl cestě mezi městy Rakká a Dajr az-Zaur, v srdci území Islámského státu. Byla by příjemná představa, že by ho využili džihádisté, nebo Asadův režim?
Ruská pošta vydala ke 100. výročí revoluce zvláštní známku s nápisem Velká ruská revoluce 1917. Kam zmizelo slovo socialistická?