Strany děsí předčasné volby

PRAHA Vzniku nové vlády bude předcházet rozdělování sněmovních postů. V dolní komoře je rekordních devět stran. Jejich schopnost rozumně se domluvit otestuje právě dělení funkcí. Vítězné ANO si pochopitelně nárokuje křeslo předsedy sněmovny. V něm by rádo vidělo svého poslance Radka Vondráčka. Je ale jasné, že všechny ostatní strany nemohou mít své sněmovní místopředsedy. ANO i ČSSD jsou pro zachování čtyř místopředsednických postů, maximálně pěti. Bojovat se bude i o vliv na výbory.

1. Vláda ANO s ODS

Prezident Miloš Zeman pověří sestavováním vlády vítěze voleb Andreje Babiše. Hnutí ANO sice vyhrálo s výrazným náskokem, do spolupráce s ním se ale ostatní strany nehrnou. Naopak si od partaje drží odstup. ANO preferuje pouze dvoučlennou koalici s pravicovou ODS. Ta by v součtu dala křehkou většinu 103 hlasů. Předseda občanských demokratů Petr Fiala ale spolupráci s ANO neustále odmítá.

Šéf strany přitom není jediným odpůrcem koalice s ANO. Kdyby ODS do takové vlády vstoupila „na sílu“, velice rychle by se mohla křehká většina zhroutit. Stačil by přestup tří naštvaných poslanců do jiné strany. Takové případy se přitom v minulosti mnohokrát staly. ODS navíc svou kampaň stavěla na odporu k EET, která je vlajkovou lodí ANO. Babišovo hnutí by evidenci tržeb jen těžko na přání koaličního partnera rušilo.

2. Koaliční repete

Stejný součet 103 mandátů by měla i koalice vytvořená na dosavadním půdorysu. Spolupráce s ČSSD a lidovci se ANO po čtyři roky vyplácela, nálada v koalici se vyhrotila až letos, s blížícími se volbami. Hlasy z KDU-ČSL ale naznačují, že li- dovci zamíří spíše do opozice. Také ČSSD, která ve volbách výrazně ztratila, je podle místopředsedy Milana Chovance připravena na opoziční roli. Oběma stranám by navíc vadila spolupráce ve vládě, jejíž dva výrazní členové čelí trestnímu stíhání. Týká se to jak Babiše, tak dosavadního šéfa poslaneckého klubu Jaroslava Faltýnka, kterým život výrazně komplikuje kauza výstavby farmy a konferenčního centra Čapí hnízdo. ANO ale včera oznámilo, že Faltýnek do vlády nezamíří, nadále má být pouze předsedou sněmovní frakce. Naopak Babišův zájem o pozici v kabinetu trvá.

3. Menšinová vláda ANO

Pokud Babiš nenalezne partnery, může se pokusit vyjednat podporu pro menšinovou vládu ANO. Hnutí by ve sněmovně nemělo většinu, opírat by se však mohlo o hlasy komunistů a SPD Tomia Okamury. Lídr vítězného hnutí včera rozhodně vyloučil vytvoření kabinetu s těmito dvě- ma subjekty, o případné tiché podpoře ale nehovořil. Tuto možnost nicméně zpochybňují někteří komunisté, kterým vadí přílišný pravicový program ANO. Navíc je, stejně jako ČSSD aKDU-ČSL, odrazuje trestní stíhání předsedy hnutí Babiše. Taková vláda by tím podle nich nesla stigma.

S šéfem SPD Okamurou se zase Babiš před volbami opakovaně ostře střetl. Lídr Svobody a přímé demokracie nicméně tvrdí, že je o spolupráci připraven jednat se všemi stranami, které podpoří její program. Místopředseda SPD Radim Fiala pak koalici s ANO nevyloučil. Opět však odmítl, aby vládu vedl obviněný premiér. Podmínky okamurovců pro vstup do kabinetu jsou přijetí zákona o referendu a odmítnutí migrace.

4. Model „Rusnok“

Kdyby ANO podporu pro svůj menšinový kabinet nezískalo, dostane se do komplikací. Každá nová vláda totiž do třiceti dnů musí požádat Poslaneckou sněmovnu o důvěru. Bez podpory by ji ale Babiš jen těžko získal. V tom případě by kabinet vládl v demisi až do sestavení nové vlády, která by opět mohla sněmovnu žádat o důvěru. Je otázka, jak dlouho by taková „provizorní“vláda trvala. Mohlo by to být krátce, zkušenosti ale hovoří i opačně. Například úřednický kabinet premiéra Jiřího Rusnoka vládl v demisi půl roku. Při životě ho tenkrát držel prezident Miloš Zeman, který si vytvoření kabinetu odborníků prosadil. Hlava státu má dlouhodobě blízko také k Babišovi.

Zvyklostí je, že vlády v demisi neschvalují strategické zakázky ani nedělají jiná klíčová rozhodnutí. V běžném schvalování zákonů či sestavování rozpočtu jim ale nic nebrání. Kabinet by sice neměl důvěru sněmovny, pro některé návrhy by ale mohl získávat ad hoc podporu těch stran ve sněmovně, jimž by se zamlouvaly.

5. Předčasné volby

Na sestavení funkční vlády jsou tři pokusy. První dva jsou na prezidentově nominantovi. Miloš Zeman má k Babišovi blízko, proto ho zřejmě sestavením kabinetu pověří i v případě, že by první vláda nenalezla podporu ve sněmovně. Třetí možnost pověřit někoho tvorbou kabinetu je na předsedovi dolní komory. Vzhledem k tomu, že se jím pravděpodobně stane Vondráček z ANO, může mít hnutí i poslední pokus. Kdyby ani na potřetí vláda důvěru nezískala, pat rozseknou až předčasné volby.

Téhle možnosti se ale strany děsí, už jen kvůli tomu, že je finančně vyčerpala současná volební kampaň. Opakovat si ji na jaře nebudou chtít, proto se dá očekávat, že se pokusí pořádání předčasných voleb vyhnout stůj co stůj.

Výsledky voleb jsou známé. Co přijde po nich, je ale záhadou. Existuje několik variant dalšího vývoje, každá má však svá úskalí.

6. Duhový kabinet

Nejméně pravděpodobnou variantou je vznik duhové úřednické vlády s premiérem Babišem. Ta by stranám umožnila vyhnout se přímému angažmá v kabinetu se stíhaným předsedou. Namísto jejich členů by v ní seděli nestraničtí nominanti, které by ale navrhly jednotlivé partaje.