Šéfové budou „svým“vysvětlovat porážku
Jen málo šéfů parlamentních stran sedí po víkendu na svých židlích pevně. Výsledky budou muset vysvětlovat v TOP 09, KDU, ČSSD i KSČM
PRAHA Dvě hlavy už letošní volby sesekly. Hned v sobotu rezignoval na post předsedy Zelených Matěj Stropnický, včera i s celým vedením Petr Mach ze Strany svobodných občanů. Otřesy ale postihly také šéfy stran, které se dostaly do parlamentu. Jen ne s takovým výsledkem, v jaký doufaly.
Už dnes by se mělo ukázat, jestli hodlá ve funkci pokračovat Miroslav Kalousek. Jeho TOP 09 zažívala v sobotu nejdramatičtější chvíle. Dlouho to vypadalo, že do sněmovních lavic vůbec nepronikne. Zachránil ji až slušný výsledek v Praze, tradiční baště „schwarzenbergovské strany“.
Podle informací LN by se měl už dnes sejít Kalousek s předsedy krajských organizací. A z regionů ho přílišná podpora nečeká. V souvislosti s budoucností strany se teď nejčastěji mluví o dvou tvářích. Tou první je europoslanec Jiří Pospíšil. Dříve nadějný politik ODS si hned v sobotu podal do TOP 09 stranickou přihlášku. V neděli ji přijala místní organizace v Praze 6. Už teď jeho možnou kandidaturu do čela strany mnozí podporují. Ozval se předseda jihomoravské TOP 09 Jan Vitula, jako nového šéfa si ho dovede představit i první místopředseda Marek Ženíšek. Druhým jménem je místopředsedkyně Markéta Pekarová Adamová. Podle informací LN by ale mířila spíš na post první místopředsedkyně.
Ve straně nicméně zaznívá ještě třetí jméno. Tím je Tomáš Czernin, který loni úspěšně prošel volbami do Senátu. Strana, která nejvíce hlasů dostávala v době, kdy ji vedl Karel Schwarzenberg, jemuž nikdo neřekl jinak než „kníže“, by tak ve svém čele měla dalšího šlechtice. Czernin patří ke starému šlechtickému rodu.
Slavit po uplynulých volbách nemohl ani předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Spolu s ním se na stranu až dosud vázaly jen úspěchy a překračování sama sebe. S Bělobrádkem měla strana vždy lepší výsledek než minule. To se teď změnilo. Lidovci získali 5,8 procenta. Od minulých voleb do sněmovny ztratili procento, což je v jejich případě výrazné číslo.
Nový předseda? Ne teď
S kritikou se už ozval nově zvolený poslanec a dlouholetý člen KDU z jižní Moravy Stanislav Juránek, který loni neobhájil senátorské křeslo. Ten sice řekl, že není pro to, aby předseda odstupoval, ale chce, aby se svolal mimořádný sjezd, na kterém by mohlo dojít i k volbě nového vedení.
Bělobrádek hodlá dát v pátek širšímu vedení strany svoji funkci k dispozici. Podle zdrojů LN se ale nedá očekávat, že by ji přijalo. S kritikou by mohly přijít především silné moravské kraje. Právě ve svých tradičních voličských základnách lidovci tratili. S výjimkou Olomouckého kraje, kde lepší výsledek uhrál první místopředseda Marian Jurečka.
Navíc to byla právě Morava, kdo pohřbil dlouho připravovanou koalici lidovců se Starosty. Jak se ale ukazuje, získala by 11 procent a ve společném tandemu by strany uhrály větší počet mandátů. Tím může Bělobrádek proti případné kritice argumentovat. Byl to totiž právě on, kdo koalici prosazoval.
KDU navíc teď nemá nikoho, na koho by mohla upřít své naděje. Mluví se o tom, že budoucnost v čele strany by mohl utvářet místopředseda Ondřej Benešík nebo Jan Bartošek. Ale ne teď. Bělobrádek tak nejspíš dovede stranu do řádného sjezdu v roce 2019.
Veselo není ani u ČSSD. Ta si z voleb odnesla historicky nejhorší výsledek. Kdysi jedna ze dvou nejsilnějších stran získala pouhých 7,27 procenta. ČSSD sice v současné době řádného předsedu nemá, postu se vzdal premiér Bohuslav Sobotka už v červnu, přesto z regionů zaznívá, že ve vedení musí padat hlavy. A míří na celý sociálnědemokratický trium- virát: po rezignaci Sobotky se ujal vedení strany první místopředseda Milan Chovanec, do voleb oranžové vedl místopředseda Lubomír Zaorálek. Sobotka už nemá, jaké funkce ve straně by se vzdal, volání po odchodu tak míří hlavně na dva posledně jmenované. ČSSD rozhodne na mimořádném sjezdu v dubnu.
Napjatá atmosféra je i mezi komunisty. Už v pátek se sejde ústřední výbor strany, aby si popovídal o historickém debaklu. Komunisté získali pouze 7,76 procenta a jejich klub čítá pouhopouhých patnáct poslanců. „Myslím, že k nějakým změnám dojde. Kdo přesně je ale za volební výsledek zodpovědný, nedokážu říci, vedení strany je kolektivní,“uvedl zlínský lídr strany Vladimír Koníček. Jestli se v čele udrží Vojtěch Filip, jisté zatím není.
Klaus vystrkuje růžky
Zcela klid nebudemít ale ani předseda ODS Petr Fiala, který stranu dovedl od historického propadu před čtyřmi lety k druhému místu. Byť s pouhými 11,32 procenta. Strana, jež by se jako koaliční partner líbila Andreji Babišovi, předsedovi vítězného ANO, ovšem co den od voleb opakuje, že s ANO vládu nepostaví.
Trochu vzruchu vnesl do povolební situace Václav Klaus mladší. Webu Seznam Zprávy řekl, že se chystá na osobní setkání s Fialou. Co mu chce říct, si nechal pro sebe. Klaus zároveň poznamenal, že se příští týden vyjádří k tomu, jestli bude usilovat o funkci ve straně. I když Klaus mladší tvrdí, že vládní křesla by za program neměnil, s opozicí se smiřuje těžko.
Klaus se přitom opírá o svůj volební výsledek a více než 22 tisíci preferenčních hlasů, které z něj udělaly nejpopulárnějšího politika ODS a druhého nejčastěji kroužkovaného kandidáta do sněmovny. Je tedy zřejmé, že se syn bývalého prezidenta stane viditelnou a hlasitou součástí nového poslaneckého klubu modrého týmu.