Výsměch a stud
Do sněmovny se letos dostalo 122 nováčků, což je za posledních dvacet let rekordní číslo. Každý z nich bude jistě vykonávat svůj poslanecký mandát podle svého nejlepšího svědomí. Jenže jakého? V širokém spektru devíti stran můžeme najít dva extrémy sahající od sebevědomého výsměchu voličům až po ostych, jestli poslanecké bydlo není zrada stranických ideálů.
Do první skupiny můžeme zařadit třeba libereckého hejtmana Martina Půtu. Ten získal na kandidátce STAN celkem 4470 preferenčních hlasů a z posledního místa přeskákal do sněmovny. Poslancem se ale nestane. Prý nechce sedět na dvou židlích. Bezva. Pan Půta posloužil jako stranický maskot a využil své obliby v hejtmanském postu k nasbírání hlasů pro Starosty a nezávislé. A pak s úsměvem na tváři všem, kteří ho volili, vzkázal, že jejich hlas nebyl pro něj, ale pro stranu. Možná by si pan Půta mohl v příštích volbách založit půjčovnu kandidátů. Stačí za provizi přemluvit nějakou tu celebritu, aby se nechala napsat na kandidátku a vyfotit se na plakáty. Posbírá hlasy a po volbách zase zmizí.
Okázalé pohrdání má ale i svůj opačný extrém, kam se řadí 22 poslanců z řad Pirátů. Ti ke svému poslaneckému mandátu přistupují se studem z toho, že byli z po- spolité pirátské bárky vytaženi do vyšších pater politiky. Nenechme se mýlit špílcem v podobě fixem sepsané a posléze srolované listiny, na niž se pirátští poslanci o víkendu podepsali.
Ve skutečnosti to tak zábavné není – každý zákonodárce se musí řídit kodexem poslance Pirátské strany. Ten mu především připomíná, že všechna moc patří pirátskému lidu. Nesmí zvednout ruku pro zákon, proti němuž vystoupí celostátní fórum třeba anketou uspořádanou po internetu. Totéž platí i pro nabídku místa v dozorčí radě některého státního podniku. Pokud to internetový lid složený z členů strany uzná za neetické, post vzít nesmí. Sám o sobě si pirátský poslanec nesmí vybrat ani asistenta. Nejprve musí mít souhlas klubu. A samozřejmě si pobočník musí „s poslancem sednout“. Že nebude vědět, kam si do sněmovny dojít pro stravenky a kde zažádat o heslo od parlamentní wi-fi? Nevadí. Ideová spřízněnost je víc než know-how. Pirátský stud tím ale nekončí. Kdyby se některý poslanec náhodou stal ministrem, musí podle kodexu ze sněmovny odejít. Hromadění funkcí je totiž neslušné.
Mravní principy jsou v politice jistě důležité. Ale Piráti si budou muset vybrat, zda je stud ve sněmovně opravdu namístě. Protože šíření etické politiky nutně znamená požívat nějaké autority. A dokud budou pirátští poslanci permanentně žádat členskou základnu o svolení, zda smí svůj mandát vůbec vykonávat, zůstanou pro technokraty moci právě jen těmi mimoňskými ajťáky, kterými kdysi snad byli. Jenže kvůli této image je přes půl milionu voličů do sněmovny neposlalo.
Dokud budou pirátští poslanci permanentně žádat členskou základnu o svolení, zda smí svůj mandát vůbec vykonávat, zůstanou pro technokraty moci právě jen těmi mimoňskými ajťáky, kterými kdysi snad byli