Zrcadlo, zrcadlo...

Obraz Česka v zahraničí vytváří jen pár lidí

Výsledek parlamentních voleb v České republice je příznivým signálem pro rozpočtovou disciplínu a podnikatelské prostředí, uvedla v pondělí ratingová agentura Moody’s. Suchá a technicistní zpráva jednoho z nejvlivnějších hráčů na světových trzích možná poněkud překvapila čtenáře některých zahraničních serverů. V těch totiž převládají titulky poněkud jiného ražení: populisté ovládli zemi, nová hrozba pro Evropskou unii, česká proevropská politika zpochybněna, či dokonce konec Havlova ducha. Nejde přitom o komentáře, ale zpravodajství velkých médií, které se líčením tuzemské povolební reality zásadně liší od tradičně střízlivých čistě byznysových agentur, kterým jde doslova „jen o peníze“.

Nejjednodušší vysvětlení, proč i největší světové deníky vyznívají poněkud jednohlasně, je, že jsme zkrátka malá země a nikdo neumí česky. Skoro nikomu se tak nevyplatí živit v Praze stálého reportéra, právě s výjimkou profesionálů, kteří pro investory hlídají pohyby na tuzemské burze. Většina středoevropských zpravodajů pak sedí ve Varšavě a je pro ně nejjednodušší několikrát do roka zavolat pár známým, kteří mluví cizím jazykem, a poptat se jich na hodnocení situace. V jednom případě šlo dokonce o Slováka zrovna pracujícího v Německu. Tato skupinka se v různých článcích navíc opakuje a chtě nechtě vytváří obrázek Česka ve světě založený na jejích vlastních politických názorech.

Kapitola sama pro sebe jsou pak čeští novináři a publicisté, kteří své postoje prosazují do světových médií. Jeden zvládl v článku pro zahraniční server ocitovat na prvním místě kolegu, aniž by přiznal, že pracuje ve stejné redakci. Jan Klesla