Boj s Babišem a ANO na život a na smrt
Máme po volbách a stalo se to, co bylo možno čekat. Vítězství ANO a pokračování boje všech proti tomuto vítězi voleb. Poražení dokola opakují, že s ANO nikdo nebude spolupracovat. Patrně všechny ostatní strany chtějí do opozice a tam okopávat kotníky vítězi voleb, házet klacky pod nohy, užívat obstrukce, hlasovat o důvěře vládě, o vydání Babiše a dalších k trestnímu stíhání, kritizovat, vyšetřovat, zkrátka co nejvíce škodit a to vše za slušný plat a bez starostí o věci veřejné. Ve sněmovně se bude pravděpodobně opakovat to, co v podstatě poslední dva roky.
Andrej Babiš bude nejspíše jmenován předsedou vlády, sestaví vládu, ta nedostane důvěru, bude následovat další pokus o sestavení vlády. Třeba se o to pokusí jakýsi slepenec z nynějších opozičních stran, těch, jež dají dohromady alespoň 101 hlasů. Jenomže ty k sobě váže pouze boj na život a na smrt s Babišem. Nic jiného je nezajímá. Ty se během několika málo měsíců neshodnou na ničem, a tak lze očekávat, že do roka, maximálně do dvou let půjdeme znovu k volbám. Nikdo ze stávajících politiků se nepoučil, že čím více budou bojovat proti Babišovi a ANO, tím více hlasů v dalších volbách získá. A dostane takový počet hlasů, že už k vládě nebude potřebovat nikoho. A to na hodně dlouho.
Přiznejme si, žemáme velké štěstí, že v naší armádě není důstojník s horkou krví, jakou mají občas plukovníci nebo generálové v jihoamerických zemích, který by s četou vojáků ukončil to trápení naší nepovedené demokratury, vyhnal poslance a uzavřel budovu sněmovny na dlouhá léta. Co tedy dělat? Myslím, že by se všechny strany, co hodlají v parlamentu prosedět čtyři roky pěkně v opozici bez odpovědnosti za nic, měly zamyslit nad tím, zda by nebylo lépe nahradit stávající panoptikum lidí, opakujících ohranou mantru „s tím ne, ne, ne, ne“, lidmi schopnými se domluvit. Nahradit stávající vedení stran těmi, kdo nebudou navenek říkat a slibovat, co všechno pro voliče chtějí udělat, těmi, kdo to opravdu chtějí a vědí, že třeba nemusím mít úplnou pravdu, že musím ze svých názorů slevit, také že je třeba naslouchat druhým a v dialogu s nimi udělat něco opravdu dobrého pro celou naši společnost. Dopisy jsou redakčně kráceny