ČVUT zvolí své směřování

Petra Konvalinku chtějí vystřídat čtyři protivníci Technika hospodaří s rozpočtem asi pěti miliard korun

PRAHA/KLADNO Dnes odpoledne vyvrcholí volební podzim českých univerzit. Poté co už nové rektory znají na Univerzitě Karlově či v Olomouci, rozhodnou o své budoucnosti i senátoři nejstarší polytechniky: Českého vysokého učení technického (ČVUT).

Škola s více než dvaceti tisíci studenty a osmi fakultami má za sebou rušné období. Rektor Petr Konvalinka čelil kvůli aféře s angažováním dotačního šíbra Miroslava Elfmarka i kritice hospodaření hned dvěma pokusům o svoje odvolání. Obojí hlasování však ustál a nyní zkusí post i obhájit.

„Zasvětil jsem práci ve prospěch školy velkou část svého života. ČVUT je mojí srdeční záležitostí. Nabízím svoje schopnosti, pracovitost a korektnost ve prospěch univerzity a vize posunout ji mezi nejlepší technické univerzity na světě,“řekl LN Konvalinka. V dalších letech chce budovat silnou a jednotnou univerzitu.

Poslední dobou se totiž fakulty vymezovaly vůči vedení, k čemuž přispěly i osobní spory – jako v případě rektorátem objednaných „prověrek“na vrcholné pracovníky. Třeba Pavel Ripka, dotčený děkan elektrotechnické fakulty, v únoru podal trojžalobu na rektora Konvalinku, univerzitu i auditorskou firmu Ernst & Young.

Proti čtveřici vyzyvatelů

Všichni rektorovi vyzyvatelé slibují kvalitní vědu, výuku, ale také uklidnění poměrů. „Chci obnovit důvěru mezi rektorem a součástmi školy,“říká Alena Kohoutková, děkanka stavební fakulty.

„Vytvořím rozvojovou vizi ČVUT přesahující čtyřleté funkční období až do roku 2030, postavenou na tradici, značce a potenciálu s takovým financováním, které nahradí úbytek evropských fondů,“plánuje dáma, jež v roce 2014 získala Cenu Milady Paulové pro vynikající ženy ve vědě.

Kohoutková by mohla být první rektorkou ČVUT v historii.

Kromě rektora jí ale stojí v cestě další tři muži. Jaderný fyzik Vojtěch Petráček, jenž byl před čtyřmi lety jediným Konvalinkovým protikandidátem (prohrál 31:11 hlasům), působil jako jeho prorektor pro výzkum. „V rámci kampaně jsem se rozhodl, že nebudu komunikovat přes média,“sdělil LN opakovaně. Ve zveřejněném programu však mimo jiné napsal, že k rozvoji chce „maximálně využít spolupráci napříč fakultami“a že ČVUT musí stát „v první řadě rozvoje nových vědních a technologických směrů“.

Dalším adeptem je Pavel Tvrdík, donedávna děkan fakulty IT. „Čeští inženýři mají ve světě ten nejlepší zvuk a ČVUT, které tuto tradici založilo, chci vést tak, aby si přední pozici mezi technickými univerzitami excelentní vzdělávací a vědeckou činností nejen udrželo, ale aby své postavení přední české polytechniky trvale zlepšovalo,“řekl LN Tvrdík. Pro příští čtyři roky nabízí též optimismus, plné nasazení, manažerské zkušenosti a smysl pro fair-play.

Nejmladším, energickým uchazečem s byznysovou stopou je Mi- chal Pěchouček. „Chci, aby se ČVUT stalo nejvyhledávanější technickou univerzitou ve střední Evropě,“říká profesor, jenž svůj podíl ve firmě Cognitive Security prodal korporaci Cisco.

„Díky své mezinárodní vědecké zkušenosti a zkušenosti z byznysu chci vést ČVUT k technické a vědecké excelenci, k mohutné spolupráci s průmyslem, aplikacím a startupům, ale hlavně ke schopnosti formovat technickou inteligenci a připravovat mladé lidi na zaměstnání budoucnosti,“slibuje volitelům. Rektorem se stane ten, kdo ve vyřazovacích kolech (vypadává nejslabší) získá nadpoloviční většinu z celkového počtu senátorů čili 23 a víc hlasů.

Kandidáta na rektora, jenž se čtyřleté funkce ujme v únoru 2018, musí jmenovat prezident republiky. Za ním na Hrad zamíří v sobotu 28. října i další výrazná osobnost školy. A to profesor Vladimír Mařík, jenž nejspíše převezme vyznamenání, mimo jiné i za zbudování kybernetického ústavu CIIRC. Ten byl v Dejvicích otevřen během Konvalinkova rektorování a sídlí v něm už i rektorát.