Aktivita špionů z Východu roste, píše BIS

PRAHA Vzrůstající aktivita čínských a ruských tajných služeb, klientelismus při veřejných zakázkách či radikalizace protimuslimských názorů, takové jsou hlavní trendy zachycené Bezpečnostní informační službou na domácí půdě. Vyplývá to ze závěrečné zprávy BIS za rok 2016.

„Oproti roku 2015 v průběhu roku 2016 vzrostla role a intenzita aktivit ruských zpravodajských služeb na území ČR. V kontextu čínských aktivit se rok 2016 nesl ve znamení růstu intenzity a agresivity vlivových operací a nárůstu činnosti čínské špionáže na území ČR a proti českým zájmům a bezpečnosti,“píše BIS v kapitole o aktivitě cizích zpravodajských služeb na našem území.

Semeniště ruských agentů

Podle BIS představuje ruský diplomatický sbor v Česku největší semeniště agentů cizí mocnosti u nás, pokud se v tomto ohledu porovnají všechny zahraniční ambasády. Klíčovou aktivitou ruských tajných složek bylo narušování vztahů Česka k Evropské unii, NATO či Ukrajině. BIS si všímá i toho, jak čeští občané vyrážejí na citlivá místa východní Ukrajiny kontrolovaná proruskými separatisty. Výpravám Čechů často asistují i ruští zpravodajci, aniž by o tom kolikrát dotyční věděli.

Současně vzrostl počet čínských zpravodajců, kteří do Česka pronikají v rámci oficiálních delegací Číny. Podle BIS se zvyšuje počet, intenzita a agresivita čínských zpravodajských operací mířících proti českým cílům, pomocnou ruku agentům z říše středu často podávají i běžní Číňané žijící v tuzemsku. „Dominantním zájmem Číny a jejích zpravodajských služeb v ČR byla eliminace tibetské otázky a narušení česko-tchaiwanských vztahů,“zjistila BIS.

Konvičkovy provokace zůstaly zatím bez reakce

V souvislosti s migračními proudy mířícími do Evropy poukazuje BIS na rostoucí radikalizaci názorů české veřejnosti, zpravodajci jí přičítají působení protiimigračního hnutí. Česká islamofobie se může stát roznětkou radikalizace části muslimské komunity, která v Česku žije. Impulsem pro vyostření nálad mezi zdejšími muslimy se podle zpravodajců mohlo stát pálení koránu u brněnské mešity organizované Martinem Konvičkou či inscenovaná invaze bojovníků na Staroměstské náměstí, kterou rovněž inicioval Konvička. Muslimové ale zatím zachovávají klid. „Tyto akce nevyvolaly žádnou negativní reakci muslimské komunity,“uvádí zpráva.

BIS mapovala i rizika spjatá s domácími problémy. Služba popisuje růst tlaku podnikatelských skupin na ekonomické rozhodování státu, nejčastěji se projevuje snahou ohýbat výběrová řízení. Nejsilněji se tento trend projevoval v zakázkách na IT služby. Jejich poskytovatelé se snažili nabourávat tendry, aby donutili stát k prodloužení dříve uzavřených kontraktů.

Stát pak podle BIS v oblasti IT zakázek nemá dostatečně účinné nástroje, aby eliminoval soutěžitele představující bezpečnostní riziko. Hrozba je o to větší, že se vztahuje ke státním IT systémům.

Výroční zprávu vydává BIS každý rok na podzim. Vzhledem k citlivosti informací nezveřejňuje podrobnosti, v oblasti bezpečnostních rizik popisuje jen aktuální trendy.