Volby jako výběr pracího prášku
Co mají společného Piráti, ANO a Starostové? Tyto tři politické formace si letos oproti volbám v roce 2013 dohromady polepšily o neuvěřitelných 1 249 006 hlasů. Také jde o velmi mladé strany: Piráti a Starostové vznikli v roce 2009, ANO jako politické hnutí dokonce ještě o tři roky později. A žádná z těchto stran se nehlásí k nějaké etablované politické ideologii, ale naopak nabízí „smart řešení“(Piráti), „manažerské zkušenosti“(ANO) a zkušenost ze správy měst a obcí, která přece není pravicová ani levicová (Starostové). Dohromady by daly pohodlnou většinu 106 hlasů.
Úpadek klasických politických ideologií, které vykrystalizovaly na počátku 20. století, dobře ilustrují „loseři“těchto voleb. Sociální demokraté, komunisté a lidovci přišli oproti volbám v roce 2013 o 1 039 753 voličů. To je příznak obrovské politické změny, jejíž důsledky zůstávají velkou neznámou.
Stejně jako o minulých volbách i letos na sebe strhává pozornost „věčný poslanec“Marek Benda. Jak to ten nevýrazný muž dělá, že je více než čtvrtstoletí vždy znovuzvolen i z „nevolitelných“míst, ptají se všichni. Za první republiky by se tomu ale divil málokdo. Poslanců a senátorů, kteří se dostali do parlamentu v letech 1918 až 1920 a zůstali tam do let 1938 až 1939, byly desítky. Také se žádné partaji nepodařilo přijít od voleb k volbám o skoro dvě třetiny svých voličů jako právě teď sociální demokracii. Naši předkové byli pevně svázáni se svou stranou. Sedlák volil agrárníky a pošťák národní socialisty a politické aféry na tom až na řídké výjimky nemohly nic změnit. Každá strana vyznávala vlastní ideologii, měla svůj tisk, svoje resorty a řídili ji zasloužilí mužové, kterým vesla z rukou nemohl vytrhnout volič, ale většinou jen smrt.
Sociální demokraté, komunisté a lidovci přišli oproti volbám v roce 2013 o 1 039 753 voličů. To je příznak obrovské politické změny, jejíž důsledky zůstávají velkou neznámou.
Po roce 1989 se obnovila politika založená na politických ideologiích, s nimiž se voliči dlouhodobě identifikují. Strany vzniklé z Občanského fóra si pro sebe reklamovaly liberalismus, reformní socialismus si přisvojila sociální demokracie. Lidovci důstojně navázali na Šrámkův odkaz. Komunisté se nereformovali a dlouhá léta sloužili zejména jako strašák obnovy minulého režimu nebo přinejmenším některých jeho atributů. Voliči lehce odpouštěli stranám jejich přešlapy, protože vyznávali společnou ideologii transformace, „návratu do Evropy“a zapojení do atlantických struktur.
Někdy kolem roku 2010 to však z různých příčin přestalo fungovat. Všech cílů transformace bylo dosaženo, velké ideologie vyčpěly a z kdysi obdivovaných vůdců se stali zloději per. Voliči pochopili, že si politiky mohou vybírat stejně jako prací prášek. Nevypral „dočista do čista“? Příště vezmu jiný. Nejlépe ten v akci. Což by si měli dobře uvědomit především dnešní vítězové.