Pomohla nám bezpečnostní krize
Jiří Protiva
Vyvíjí se zde antidronová munice, vyprošťovací vozidla pro pozemní vojsko nebo třeba speciální boxy pro přepravu smrtelně nakažených osob. Žádný jiný podnik v Česku nemá v obranném a bezpečnostním průmyslu podobně široké portfolio jako (VTÚ).
Ještě před pár lety byl ústav ve velké ztrátě a po výbuších v muničním areálu ve Vrběticích se rozpadl jeho management. Pod vedením Jiřího Protivy se ale podnik opět dostal do černých čísel a jeho reputace roste.
Vojenský technický ústav
LN Když jste Vojenský technický ústav přebíral, neměl zrovna moc dobrou pověst ani hospodářské výsledky. Povedlo se to změnit?
Faktem je, že podnik nebyl v dobré kondici, za rok 2014 měl ztrátu bezmála 33 milionů korun.
Výsledky naznačovaly, že se bude muset hromadně propouštět. Když se hospodářsky nedaří, logicky musejí přijít škrty. U tohoto podniku by to ale znamenalo zbavit se lidí, kteří mají unikátní know-how. A to by byla obrovská škoda, takže mou prioritou bylo nepropouštět.
To na druhé straně znamenalo, že si musíme obstarat dostatek zakázek, abychom hospodářsky fungovali. Což se podařilo. Získali jsme zajímavé projekty. Přispěla k tomu samozřejmě i bezpečnostní krize, v níž si mnozí uvědomili, že státní podnik má schopnosti, které si stát může ohlídat a využít je ve svůj prospěch.
LN Jaké jsou tedy vaše schopnosti? V čem jste jiní než ostatní firmy v obranném a zbrojním průmyslu?
V Česku neexistuje podnik, který by měl v obranném a bezpečnostním průmyslu podobně široké portfolio. V naší gesci je jak výzkum, tak vývoj i inovace a zkušebnictví. Ročně pracujeme zhruba na dvou stovkách projektů. Naší výhodou je, že na ně dokážeme nahlížet komplexně průřezem třemi odštěpnými závody specializovanými na vzdušné síly, protivzdušnou obranu, pozemní síly, výzbroj a munici. Dokážeme tak připravit řešení na míru.
Nejsme od toho, aby nám z linek sjížděly sériové výrobky. Většinou pracujeme do fáze prototypu nebo malovýroby. Co rovněž umíme, je takzvaná systémová integrace. Jedná-li se o velmi složitý projekt s účastí několika subjektů, dokážeme garantovat jeho kompatibilitu a funkčnost v celém systému.
V jiném případě dokážeme operativně reagovat na různá aktuální bezpečnostní rizika. Jsme schopni připravit komplexní řešení napříč odštěpnými závody. Například na ochranu zájmových území jsme schopni nasadit bezpilotní prostředek nebo nejrůznější pozorovací a monitorovací přístroje, ať stacionární, nebo mobilní. To vše z vlastní produkce.
LN Na čem zajímavém děláte letos?
Velmi zajímavý je projekt integrace civilní a vojenské části řízení letového provozu, k němuž dochází v rámci aktuální dohody mezi ministerstvem dopravy a ministerstvem obrany podepsané na Dnech NATO. Jsme v tomto projektu garantem za Armádu ČR a v současné době realizujeme například projekty Radarcentrum a Vojenská letecká informační služba.
Zároveň pracujeme na modernizaci dělostřeleckých pozorova-
Vystudoval práva na Univerzitě Palackého v Olomouci, poté působil v několika funkcích na ministerstvu obrany. V roce 2012 se stal správním ředitelem Vojenského technického ústavu, v březnu roku 2015 byl jmenován jeho ředitelem.
cích kompletů a pro pozemní vojsko jsme vyvinuli dílenská a vyprošťovací vozidla, která jsou jedinečná.
Nerad bych opomněl portfolio zbraní a munice. V této oblasti se nám daří v dodávkách minometů a šedesátimilimetrové munice, zejména pro polské speciální síly.
Dílčí úspěchy zaznamenáváme také v dodávkách přepravních boxů pro přepravu smrtelně nakažených osob pro zdravotnické záchranné služby jednotlivých krajů.
Jinak platí, že se snažíme spolupracovat nejen s ministerstvem obrany, které tento podnik založilo, ale také s jinými státními institucemi včetně složek Integrovaného záchranného systému, zejména s policií. Navázali jsme úzkou spolupráci s Celní správou v oblasti poradenské a expertní činnosti, dále se Správou státních hmot- ných rezerv či Státním úřadem pro jadernou bezpečnost.
LN V současné době je v kurzu tzv. antidronová ochrana. Jste v této oblasti nějak aktivní?
Pracujeme na tom ve spolupráci se státním podnikem Řízení letového provozu. Ten řeší legislativu, evidenci a pohyb bezpilotních prostředků, VTÚ pak podrobně monitoruje stav technologií ve světě a působí jako integrátor do českého prostředí. Zároveň se věnuje i vývoji samotných eliminačních prostředků formou tzv. antidronové munice a záchytu nepřátelského dronu do sítě. Tento způsob eliminace již prakticky prověřuje zkušební střelnice VTÚ v Bzenci.
LN Jak těžké je sehnat zaměstnance? Předpokládám, že nemůžete nabídnout tolik peněz, na jaké by si ti lidé přišli v soukromém sektoru...
Nemůžeme nabídnout takové peníze jako soukromý sektor, snažíme se to však kompenzovat různými zaměstnaneckými benefity. Shánět nové lidi je ale samozřejmě těžké. Některá naše kvalifikační a odborná kritéria jsou totiž specifická. Proto mimo jiné spolupracujeme s akademickou obcí, především s Univerzitou obrany, tam vidím velké pole působnosti, protože má de facto stejné odborné zaměření jako VTÚ.
Stejně tak se snažíme nabízet práci lidem odcházejícím z resortu obrany, aby se v maximální možné míře zachovala jejich odbornost v prostředí resortního státního podniku.
LN Spolupracujete i s dalšími univerzitami?
Není univerzita, se kterou bychom v Česku v rámci řešených projektů nespolupracovali. Podílíme se také na návrzích témat ba- kalářských či diplomových prací, studenti tu mají možnost stáží a zaměstnanci VTÚ se účastní komisí při závěrečných zkouškách.
LN Komunikujete i se zahraničními institucemi?
Ano. Jako příklad uvedu imitaci vzdušných cílů pro protiletadlové raketové jednotky litevských a lotyšských ozbrojených sil nebo spolupráci s polskými státními institucemi. Pokoušíme se prostřednictvím ČVUT navazovat kontakt se zahraničními univerzitami a zapojujeme se do aktivit EU a NATO v rámci participace na pracovních skupinách ve výzkumu a vývoji.
LN Jak funguje spolupráce s komerčními subjekty?
Spolupracujeme s různými komerčními subjekty, kdy u řešených projektů využíváme synergický efekt při propojování znalostí a zkušeností. Zejména se jedná o podniky sdružené v Asociaci obranného a bezpečnostního průmyslu. VTÚ mnohdy působí jako určitý most a zároveň garance mezi státní sférou a privátním sektorem.