I malé množství chemikálií může vadit

LN Je pravda, že každé páté nádorové onemocnění způsobí chemikálie z našeho životního prostředí, jak se někdy uvádí v souvislosti s výsledky vašeho výzkumu? Dosud se tvrdilo, že chemikálie mohou za nádory sotva ze dvou procent.

Je to odhad, ale ano, může to tak být, záleží na tom, jakým způsobem k příčinám nádorů přistupujete a jak nastavíte kritéria. Když budete pátrat po jedné jasné příčině v podobě nějaké látky, vy- jde vám jako rizikový asi jen azbest. Ale když budete brát v potaz více vlivů, můžete dojít až k tomu, že jednu pětinu nádorů zaviní chemické látky kolem nás. Nebo se také dá říci, že jejich působení zkrátí život třeba o deset let.

LN Takže se to netýká jen lidí pracujících v nebezpečných provozech? Platí, že riziková může být i běžná expozice z životního prostředí, z potravin, kosmetiky, drogerie? V prostředí globální epidemie rakoviny sestavila nevládní organizace „Getting to Know Cancer“pracovní skupinu 174 vědců z předních institucí ve 28 zemích, aby se věnovala možným souvislostem mezi směsmi běžných chemikálií a vývojem rakoviny. Z tisíců chemikálií, kterým jsou lidé běžně vystaveni, vybrali vědci 85 prototypických chemikálií dosud nepokládaných pro lidský organismus za rakovinotvorné a porovnali jejich účinky s dlouhým

Ano, ale jak jsem řekl, když hledáte, co způsobilo rakovinu u konkrétního pacienta, je velmi obtížné zjistit, co přesně to bylo a jak vysoké byly expozice látek, kterým byl ten člověk vystaven.

U pacientů najdete mutace buněk, které souvisejí s rozvojem rakoviny, ale už nezjistíte, co přesně je vyvolalo. Například Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd dlouhodobě sleduje vliv látek ze životního prostředí na Ostravsku. Zjistil mimo jiné, že lidé, kteří seznamem mechanismů klíčových pro vznik a rozvoj nádorových onemocnění.

Vědci pracovali ve skupinách, které se zaměřily na různé charakteristické znaky rakoviny, a zjistili, že 50 z oněch 85 vybraných chemikálií podporuje mechanismy spojené s rakovinou. A to už v koncentracích odpovídajících normálnímu životnímu prostředí. Toto poznání podporuje hypotézu, že chemikálie mohou být schopny společného účinku při nastartování rakoviny, a to i v případech, kdy malá expozice těmto chemikáliím jednotlivě, tedy každé zvlášť, rakovinotvorná není.

Testování míry nebezpečí u jednotlivých chemikálií podle expertů v podstatě nemá smysl, respektive samo o sobě nestačí. „Poněvadž již existuje v našem životním prostředí tolik chemikálií, kterým se není možné vyhnout a jejichž už nízké koncentrace jsou přímo spojeny se vznikem rakoviny, zavedené metody testování pracují v rizikových prostředích, kde je takových látek hodně, mají takovémutace v těle ve zvýšeném množství. Ale stačí například jenom čtrnáct dní dovolené, aby si s nimi tělo poradilo a opravilo je.

To lze chápat jako dobrou zprávu v tom smyslu, že lidský organismus se s působením nebezpečných látek dokáže docela dobře vyrovnávat a opravovat mutace jimi způsobené. Ale takové mutace vznikají neustále, a pokud jich tělo musí opravit napří- chemikálií, jedné po druhé, jsou zcela zastaralé. Každodenně jsme vystaveni ,chemické polévce‘ v našem prostředí, a tudíž potřebujeme testovací metody, které vyhodnotí dlouhodobý vliv těchto směsí na lidský organismus,“komentoval zjištění studie William Goodson z California Pacific Medical Center v San Francisku. Goodson byl hlavním autorem publikace, která s ostatními relevantními pracemi zúčastněných výzkumných skupin vyšla v časopisu Carcinogenesis. klad čtvrt milionu denně, stačí, aby se to u jedné nepovedlo a může se rozvinout nádorové onemocnění. Je to podobné jako s radiací – čím vyšší je její působení, tím vyšší je riziko poškození.

Je vždy velmi obtížné zjistit, co přesně způsobilo rakovinu u konkrétního pacienta, říká Petr Heneberg ze 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Jeho tým se podílel na velkém mezinárodním výzkumu, který zkoumal vliv chemikálií v okolním prostředí na lidské zdraví.

LN Platí, že při kombinaci více různých látek najednou riziko poškození zdraví stoupá?

Současné vystavení se více chemikáliím zároveň je rizikové, přičemž jednotlivě žádná z nich vůbec nemusí být v dané koncentraci karcinogenní. Už nějakou dobu se ví, že existují takzvané prahy, pod tuto hodnotu jsou chemické látky bezpečné, nad ní mohou být například akutně toxické. Náš společný výzkum ukázal, že v některých případech mohou být toxické už pod touto prahovou hranicí.

LN Pokračuje výzkum těchto souvislostí mezi působením chemikálií kolem nás a vznikem rakoviny?

Ano, náš tým už se ho sice neúčastní, ale momentálně se zkoumá, nakolik mohou různé látky přispět k rozvoji nádorů prostaty.