Sedm rizik z běžné drogerie

Některé látky běžné spotřeby mohou mít přímý vliv na naše zdraví nebo ovlivňovat životní prostředí. Jejich efekt se nám tak trochu vrací jako bumerang.

Parabeny

jí už přes půl století. Díky nim se výrobky nezkazí.

Jejich škodlivý vliv není nijak vysoký, a to jak vůči člověku, tak vůči přírodě, protože se poměrně snadno rozkládají. Nové výzkumy v uplynulých letech však přišly se zjištěním, že část z nich tělo zpracovat nedokáže, ale nevyloučí je.

Evropská unie proto v roce 2015 vydala nařízení, kterým snížila povolené množství parabenů. Podezření z toho, že zvyšují riziko rozvoje rakoviny prsu, se zatím nepotvrdilo.

Sulfáty

neprokázala, ale soudí se, že může vadit kumulativní používání, tedy že se jejich negativa v průběhu času sčítají.

Každopádně platí, že jde o látky dráždivé, které zbytečně zbavují lidskou kůži ochranného filmu. Při použití v zubních pastách mohou zhoršovat záněty v ústech.

Silikony

ale hromadí, výzkumy zaměřené na jejich vliv však zřejmě neexistují.

Mikroabraziva

ních pastách či krémech proti vráskám.

Ftaláty

sobovat, že nás výrobek nějakým způsobem dráždí. Syntetické vonné látky se běžně dávají do parfémů, šamponů, mýdel, čisticích prostředků, krémů, zvlhčovačů, opalovacích krémů a dalších. Podle zámořské studie z roku 2005 jsou škodlivé pro vodní prostředí, přičemž čistírny odpadních vod si s nimi neporadí. Opravdu potřebujete, aby váš krém na ruce voněl?

Chemikálie obsažené v běžně dostupných výrobcích vás nezabíjí. Ale přesto stojí za to zajímat se o složení toho, co často denně bereme do ruky v koupelně, a používat některé výrobky s rozmyslem.

BHA a BHT