Rusové slaví VŘSR, Putin jí pohrdá
Zatímco na moskevském Prospektu akademika Sacharova včera odhalovali Zeď zármutku na památku obětí politických represí, jinde už se slaví nadcházející sté výročí Velké říjnové socialistické revoluce.
MOSKVA/PRAHA Školy v sibiřském Novosibirsku, třetím největším městě Ruska, dostaly pokyn důstojným způsobem vzpomenout 100. výročí Velké říjnové socialistické revoluce. V čele organizačního výboru stanul starosta. Učitelé pro děti připravili tematické hodiny. Oslavy trvají několik měsíců, vrcholí však v tyto dny.
V mnoha ruských školách se o této události děti učí úplně stejně jako jejich rodiče, kteří vyrůstali v Sovětském svazu a každého 7. listopadu vyrazili s lampionem v podobě rudé hvězdy nebo Aurory do průvodu. Rozdíl je v tom, že dnes už neexistuje žádný centrální výbor na přípravu oslav VŘSR, ze státního rozpočtu nejsou na akce vyčleňovány miliony rublů a účast není povinná.
Přesto se slaví ve většině ruských oblastí. V Krasnojarském kraji například u příležitosti kulatého výročí místní komunistická organizace odhalila nový památník vůdci bolševického převratu Leninovi a jedno z náměstí pojmenovala „náměstí Století Velkého Října“. V obci Rybnoje zase odhalili pomník dělníka a rolníka. Voroněžská radnice pak zveřejnila plán velkolepých oslav, které vyvrcholí 6. listopadu, v předvečer stého výročí revoluce.
V každém městě se slaví trochu jinak. Někde se role organizátora zhostili komunisté, jinde se do věci vložila radnice. Na celoruské úrovni se ale žádné oficiál- ní plesání konat nebude. Pouze Komunistická strana Ruska, která je parlamentní stranou, má v plánu grandiózní průvod, v jehož čele bude kráčet vůdce komunistů Gennadij Zjuganov. Poté bude následovat recepce, na kterou v dobách existence SSSR zval nejváženější hosty i diplomatický sbor generální tajemník KSSS.
Prezident Vladimir Putin se ale ničeho takového účastnit nehodlá. Pročmá k VŘSR špatný vztah? Ze stejného důvodu, proč nesnáší Lenina, ovšem váží si Stalina. Ten je pro něj symbolem vítězství ve Velké vlastenecké válce, zatímco Lenin byl strůjcem divokého bolševického převratu. A Putinovi je jakýkoliv puč proti srsti. Revoluce nesnáší. Nezapadají do jeho představ o správně fungujícím státu ani loajalitě občanů k moci, ať už je jakákoliv. Zatímco rozpad SSSR pokládá Putin za „největší geopolitickou katastrofu minulého století“, VŘSR pohrdá a bojí se, aby nebyla pro jeho občany inspirací. Barevné revoluce v bývalých republikách SSSR považuje stejně jako Říjen za zločin podporovaný ze zahraničí.
Jenže do prezidentských voleb zbývá pět měsíců a zakazovat voličům, aby vyšli do ulic s rudými prapory, by nebylo prozíravé. Nakonec, právě vyznavači „Velkého října“a obdivovatelé Lenina jsou rovněž Putinovými voliči.
Tragédie, nebo osvobození?
V Rusku neexistuje na VŘSR jednotný názor ani mezi experty, natož mezi občany – podle Federální služby pro výzkum veřejného mínění si 45 procent Rusů myslí, že revoluce odrážela vůli lidu, 43 procent je opačného názoru. Podle docenta Jurije Borisjonka zMoskevské státní Lomonosovovy univerzity to přesně odráží i názor odborných kruhů na VŘSR. „O významu VŘSR se u nás vede obrovská diskuse. Například akademik Jurij Pivovarov říjnovou re- voluci pokládá za celonárodní tragédii, za počátek krveprolití a destrukce. Na druhé straně známý liberál, spisovatel Dmitrij Bykov, vidí hlavní význam revoluce v tom, že se lidé osvobodili, de facto to přirovnává ke zrušení poddanství,“řekl LN na konferenci ke stému výročí VŘSR, kterou pořádalo Ruské centrum vědy a kultury v Praze, docent Borisjonok. I on patří ke skupině historiků, kteří vidí v bolševickém převratu řadu pozitiv. „Do roku 1917 v ruském impériu existovalo velké množství překážek svobodného rozvoje širokých mas. I Bykov tvrdí, že revoluce skutečně ruského člověka osvobodila. Po roce 1917 se objevily miliony reálně svobodných bytostí. Důsledky vlády bolševiků, to je něco jiného. Represe bezpochyby byly, ale nechtěl bych je přímo spojovat s VŘSR jako její přímý důsledek. Ani já si nemyslím, že VŘSR je tou největší tragédii Ruska ve 20. století.“