Banka učí neziskovky podnikat

Česká spořitelna spustila projekt, který pomůže sociálním firmám v rozjezdu. Tratit by na tom neměla

PRAHA Na začátku 90. let minulého století představoval Neratov v podstatě jen tečku na mapě poblíž polských hranic. Vysídlená obec v Orlických horách se ale začala stavět na nohy. Tamní Sdružení Neratov se rozhodlo pomocí dotací a grantů obnovit poutní místo, a také si přivydělávat provozováním chráněných dílen a drobných provozoven.

„Neratovu poskytovali podporu naši poradci i dobrovolníci. Že se jim daří, dokazuje i projekt neratovského pivovaru, který by měl v prosinci začít vařit vlastní pivo,“říká Otto Mach, manažer sociálního bankovnictví v České spořitelně.

Ta jako první peněžní ústav v zemi spouští naostro po dvou letech testování projekt sociální banky. Je určen neziskovým organizacím a sociálním podnikům, které by za normálních okolností nedosáhly na financování. O peníze sice v případě sociální banky jde, ale až ve druhé řadě. Rozhodující není velikost firmy ani úvěru, ale životaschopnost projektu.

Podpora přitom nespočívá jen v poskytnutí peněz. „Aby byl sociální podnik udržitelný, musí získat schopnost se postavit na vlastní nohy a být schopen čerpat řádné úvěry,“řeklMach. Součástí sociálního bankovnictví je tak i poradenství a vzdělávání.

Úvěry půl miliardy

„Již nyní zaznamenáváme značný zájem ze strany sociálních podniků a neziskovek. Od začátku roku 2016 poskytla Česká spořitelna prostřednictvím sociálního bankovnictví financování přesahující 540 milionů korun. Tři sta třicet milionů z této částky bylo vyplaceno od letošního ledna do poloviny října,“vypočítává Mach.

V České republice zatím neexistuje legislativa, která by sociální podnikání přesně definovala. „Například v minulé sněmovně se vůbec nezačal připravovat zákon o sociálním podnikání, přestože je to potřeba. Toto (sociální banka – pozn. red.) je příklad, že se to rodí zezdola samo,“říká Martina Berdychová, výkonná předsedkyně Asociace nestátních neziskových organizací ČR. Podle ní může projekt České spořitelny v něčem pomoci. „Určitě to ale není řešení problému s financováním neziskových organizací,“dodává.

Sama spořitelna uvádí, že sociální bankovnictví je dostupné neziskovým organizacím a sociálním firmám. Andreas Treichl, šéf skupiny Erste, do které patří i ČS, v minulosti v rozhovoru pro LN prohlásil, že „v Česku nebo na Slovensku se chceme pustit do půjčování lidem, kteří jsou ze svě- ta bankovních služeb běžně vyloučeni“.

Zmínil přitom skupiny, jako jsou důchodci, kteří na bankovní služby nedosáhnou kvůli nízké výši penzí a nemohou si dovolit platit za služby, dále lidi, kteří začínají podnikat a banka jim odmítne poskytnout úvěr, protože jsou příliš malí.

„Pak je tu také skupina lidí, kteří jsou ze společnosti vyloučeni, protože například spáchali nějaký trestný čin, nebo spousta matek samoživitelek, jež nemají peníze, a proto se zadluží,“řekl tehdy Treichl.

Postupem času zisk

Zatímco sociální bankovnictví nabízené některými ústavy ve skupině Erste, například na Slovensku či v Rakousku, je dostupné také fyzickým osobám, Česká spořitelna se nakonec rozhodla poskytovat tyto služby pouze ne- ziskovým organizacím a sociálním podnikům.

„Cílem sociálního bankovnictví je pomoci lidem ohroženým chudobou zlepšit jejich životní situaci. Česká spořitelna toho chce dosáhnout přes rozvoj organizací, které se těmto lidem věnují,“vysvětluje Mach.

Banka chce prostřednictvím vzdělávání a poradenství ,,vychovávat“klienty tak, aby se stali ,,úvěrovatelnými“.

„Máme jednak poradce, jednak širokou síť mentorů a v neposlední řadě využíváme i akcelerační programy. To vše pak vede k tomu, že klient předloží životaschopný, návratný projekt, který ČS zaúvěruje,“řekl Mach. Připustil, že i sociální bankovnictví by mělo postupem času vykazovat zisk. Ten však spořitelna slibuje v plné výši investovat opět do programů sociálního bankovnictví.