Byty pro chudé slaví úspěch
V zásadě to měl být experiment. Brněnský projekt Rapid Re-Housing, který pomáhá lidem, aby neskončili na ulici, má ovšem úspěšnost 94 procent. V Bruselu dokonce získal cenu za nejlepší projekt, který bojuje proti bezdomovectví.
PRAHA/BRNO Paní Ilona je matkou samoživitelkou. Se svým desetiletým synem se kvůli finanční nouzi dostala na několik let na ubytovnu. V té bydleli převážně muži, kteří ve společné koupelně nedodržovali příliš čistotu. Stejně tak jim nic neříkal noční klid. Sehnat nájemní bydlení ale paní Ilona neměla šanci, nesložila by potřebnou kauci.
Před rokem se jí ovšem do cesty připletl projekt Rapid Re-Housing, za kterým stojí Platforma pro sociální bydlení. „Celý ten projekt je experimentální studie. Klade si otázku, zda je možné, aby si jakákoliv rodina v bytové nouzi udržela bydlení. To znamená, že by si platila nájem a vycházela se sousedy, když jí bude poskytnuta šance bydlet v městském bytě a náležitá podpora,“vysvětluje Štěpán Ripka, předseda platformy.
Projekt se zaměřil na Brno. Magistrát tohoto města poskytl to nejdůležitější – tedy byty. Pracovníci platformy obešli celou metropoli a našli 421 rodin v bytové nouzi. „To znamená, že žijí v azylových domech, ubytovnách nebo v přeplněných a jinak nevhodných bytech,“popsal Ripka.
Jen romské rodiny? Kdepak
Autoři projektu si mysleli, že drtivá většina takových rodin bude romských. Z celkového počtu tvoří dvě třetiny. Většina klientů jsou matky samoživitelky s dětmi nebo velké rodiny. Tedy přesně ty skupiny obyvatel, které na nájemní bydlení dosahují nejhůře. Pomoci jim proto mají městské byty. Brněnský magistrát jich poskytl padesát. A mezi potřebnými se o ně losovalo. Jedna rodina spolupráci i přesto, že byla vylosována, rovnou odmítla. „Odůvodnila to tak, že nechce spolupracovat s romskou sociální pracovnicí,“osvětlil Ripka.
První rodiny už za sebou mají rok bydlení ve stabilním zázemí. „Sedmnácti z původních osmnácti, kterým končila nájemní smlouva, se již prodloužil nájemní vztah, což představuje 94procent- ní úspěšnost,“napsal LN mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.
Mezi nimi je i Ilona se svým synem, který má konečně svůj vytoužený pokojíček. Situace této rodiny se postupně zlepšuje. Chlapec dokonce dochází po škole na dva kroužky, hraje deskové hry a učí se stříhat filmy.
Každá rodina má po celou dobu k ruce sociálního pracovníka, pokud si s něčím neví rady. Komplikace se podle Poňuchálka ovšem projektu nevyhýbají. Mezi častější problémy patří například oboustranné sousedské spory.
S další stovkou rodin Platforma pro sociální bydlení spolupracuje na výzkumu. „Na základě této kontrolní skupiny můžeme říct, kolik to stojí, když se nic nedělá, tedy nepomáhá,“popisuje Ripka.
Na rodinách, které se dostaly do městského bytu, naopak odborníci sledují, jak se zlepšuje jejich ekonomická situace včetně jejich zdravotního stavu, školní docházka dětí i jejich chování. „A samozřejmě také, jestli je to levnější, nebo dražší pro veřejný rozpočet,“uvedl také Ripka.
Magistrát Brna je v tomto ohledu spokojený. „Dosavadní výsled- ky dokazují, že je tento model sociálního bydlení aplikovatelný v prostředí České republiky,“napsal Poňuchálek.
Tento model pomoci se proto brzy rozšíří do dalších měst. „Vláda se zavázala, že do roku 2020 přestěhuje 6000 rodin s dětmi z ubytoven do bytů,“dodal Ripka.
Rapid Re-Housing byl před několika dny oceněn jako nejlepší projekt ukončující bezdomovectví v Evropě. Cenu mu udělila Evropská federace národních organizací pracujících s lidmi bez domova na ceremoniálu Regio Stars Awards 2017 v Bruselu.