Mušle díky větrníkům na moři

Pokud máte rádi na talíři mušle, přesněji slávky, může vás potěšit, že jich má v Severním moři přibývat – a odtud se dovážejí i k nám. Nebudou se radovat jenom gurmeti v jídelnách, ať už jim chutnají mušle dušené na bílém víně, anebo třeba obsažené ve španělské paelle. Více se jich najedí i mořské hvězdice, rackové, tuleni a mnozí další živočichové, kteří se slávkami živí.

EKOPOHLED

Za to, že mušlí v Severním moři přibývá, mohou lidé, a to tentokrát nikoli kvůli svým mlsným jazýčkům, nýbrž z důvodu racionálního úsilí o získávání zelené elektřiny. Mezi ceněné obnovitelné zdroje energie patří vítr, který pohání větrnou elektrárnu. Státy ležící u moře stále častěji umisťují své větrníky (ve větším množství nazývané „větrné farmy“) do moře, kde vane vítr stabilnější a nerušený terénními nerovnostmi, a kde hluk větrné elektrárny nepřekáží jejímu okolí.

Konstrukce větrníku je samozřejmě umístěna pod vodou, takže se na ní usazují mořští živočichové, včetně mušlí. Kaela Slaviková s kolegy z Helmholtzova centra pro výzkum pobřeží v německém městě Geesthachtu zkoumá, jak větrné elektrárny ovlivňují v moři své okolí. Například na německé výzkumné plošině FINO 1 vědci našli 4,3 tuny mušlí na každém z jejích čtyř pilířů.

Na základě takovýchto pozorování Kaela Slaviková propočítává, že když slávky porostou na podmořských konstrukcích větrníků, jejichž stavba se teprve plánuje, zvýší se množství mušlí v Severním moři o plnou pětinu. V Belgii, zemi, která mušle miluje, byl už ostatně otevřen experimentální chov slávek na větrné elektrárně.

Kromě radosti už zmíněných strávníků to však může přinést také problémy. Slávky filtrují plankton z vody a pojídají jej. Což znamená, že když přibude slávek, ubude potravy pro mořské sasanky, hřebenatky či medúzy a následně pro živočichy, kteří se živí jimi.

Celkový dopad ještě není jasný, ale vědci se přiklánějí k závěru, že mořský život bude více obohacen, než utrpí.