Ostrá slova vůči Číně střídá tokání
Americký prezident v Pekingu nasadil smířlivý tón Čína mu připravila vřelé přivítání i podpis dohod za 250 miliard dolarů
PEKING/PRAHA Není to tak dávno, co Donald Trump rozhazoval kritiku na konto Číny plnými hrstmi. V prezidentské kampani, když se dušoval zasáhnout proti tomu, co označoval za její nekalé obchodní praktiky, i ještě relativně nedávno. Třeba v červenci se na sociální síti Twitter na Peking obořil, že ohledně pokračujícího severokorejského jaderného a balistického programu „nedělá nic, jen mluví“.
Když však ve středu dosedl prezidentský speciál Air Force One na ranvej v čínské metropoli, ostrá slova o tom, že říše středu krade Američanům práci amanipuluje s měnou, velmi rychle vystřídal podstatně smířlivější tón. Najednou to už nebyl Peking, kdo je zodpovědný za „velmi neférovou a jednostrannou obchodní bilanci“, ale předchozí americké administrativy.
„Neviním z toho Čínu. Koneckonců, kdo by také mohl vinit nějakou zemi z toho, že využívá jiné země ve prospěch svých občanů,“nechal se slyšet americký prezident při projevu k byznysmenům ve Velké síni lidu na pekingském náměstí Nebeského klidu. Tedy na témže místě, kde před necelým měsícem vládnoucí Komunistická strana Číny potvrdila jako generálního tajemníka partaje na dalších pět let prezidenta Si Ťin-pchinga.
Zvlášť na jeho konto šéf Bílého domu při své nynější návštěvě li- chotkami nešetří. Označil ho mimo jiné za „velmi mimořádného muže“a hned několikrát mu srdečně děkoval za jeho pohostinství. Způsobem sobě vlastním, tedy jak jinak než na Twitteru. Tento Trumpův oblíbený komunikační kanál neutichl ani v Číně, která přístup k němu, stejně jako k dalším sociálním sítím, blokuje. Podělil se tak třeba o video, jak ho po příletu na červeném koberci nadšeně vítají křičící a poskakující děti, třepetající čínskými a americkými vlaječkami.
Vřelé přivítání přitom zjevně není jediné, čím chtěl Peking newyorského magnáta chlácholit. Zcela jistě ne náhodou zrovna v den jeho příjezdu zveřejnil statistiku, podle níž se čínský přebytek bilance zahraničního obchodu se Spojenými státy v říjnu oproti předchozímu měsíci snížil o 1,5 miliardy na 26,6 miliardy dolarů. Ovšem to, že meziročně čínský přebytek naopak vzrostl o 12,2 procenta a jen za prvních devět měsíců roku činil 223 miliard dolarů, už čínské úřady raději vynechaly. Snaha umlčet americké námitky vůči čínské ob- chodní politice se odráží i v uzavření dohod v hodnotě více než 250 miliard dolarů, tedy asi 5,5 bilionu korun, jejichž podpis při příležitosti prezidentské návštěvy obě strany oznámily. Mezi společnostmi, které se na vlně nynějšího tokání mezi Pekingem a Washingtonem svezly, figuruje za americkou stranu například výrobce letadel Boeing nebo průmyslový konglomerát General Electric, na čínské pak mimo jiné státní ropná firma Sinopec či Bank of China.
Číňané investují na Aljašce do zkapalněného plynu
Právě poslední dva zmiňované kolosy se hodlají konkrétně angažovat v rozvoji těžby a přepravy zkapalněného zemního plynu na Aljašce. Dohoda zahrnuje investici 43 miliard dolarů a vytvoření až 12 tisíc pracovníchmíst ve Spojených státech. Jak ale upozorňují analytici, zdaleka ne všechny dohody lze považovat za závazné dokumenty – mnohdy jde spíš o předběžná prohlášení.
Stejně tak odborníci zpochybňují záměr čínský trh více otevřít zahraničním firmám, jak nyní slíbil prezident Si Ťin-pching. Čínské ministerstvo zahraničí později doplnilo, že Peking hodlá zmenšit obchodní překážky v bankovním, pojišťovacím či finančním sektoru a postupně snížit cla na automobily. Ve všech těchto oblastech přitom dnes zahraniční společnosti naráží na ochranářskou ruku centrální vlády.