Mnohaletý pokles cen energií končí
Tržní cena silové elektřiny na burzách roste poměrně prudce. V regionu střední Evropy jen v letošním roce vzrostla již zhruba o 20 procent. „O růst se ovšem postaraly především poslední tři měsíce. Jednoletý kontrakt pro dodávku elektřiny pro rok 2018 vzrostl z úrovně okolo 30 eur/MWh do stávající výše 37 eur/MWh,“vysvětluje Tomáš Sýkora, analytik Patria Finance. Za aktuálním růstem ceny stojí především nárůst ceny černého energetického uhlí. Z velké části ho ovlivnil čínský trh.
Ale jsou tu i další faktory. „Jedním z těch krátkodobých jsou potíže jaderných elektráren ve Francii způsobené plánovanými i neplánovanými odstávkami, zprávami regulátora o revizích jaderných elektráren a blížící se zimou, protože většina domácností ve Francii topí elektřinou,“říká Jan Schindler, analytik portálu TZB Info.
Dlouhodobějším faktorem jsou podle něj obavy spojené s ukončením nadbytku elektřiny na burze v Německu, který doposud tlačil ceny dolů. Nadbytek nabídky bude pravděpodobně ukončen po odstavení německých jaderných elektráren. Jelikož jsou trhy propojeny, mají události v zahraničí vliv i na naše ceny.
Kolik budeme platit příští rok
Do faktur by se to ale domácnostem v příštím roce příliš promítnout nemělo. Dodavatelé totiž nakupují po částech. Dodávky na příští rok tak mohly být částečně nakoupeny už v roce 2015, kdy ceny byly podstatně nižší. „Jedná se tedy vždy o mix nákupů, uzavírají se dlouhodobé kontrakty až na tři roky, na čtvrtletí dopředu, na týden a také se na spotovém trhu nakupuje třeba jen na následující den nebo hodinu,“popisuje Schindler. Letošní růst ceny silové elektřiny se tak do ceníků na příští rok promítne jen částečně.
Vedle toho je tu ještě konkurenční boj, který by neměl obchodníkům s elektřinou umožnit plně promítnout nárůst burzovních cen elektřiny do koncových tarifů. „Růst ceny silové elektřiny by do jisté míry měla utlumit i posilující koruna,“doplňuje Sýkora.
Navíc tržní cena elektřiny se na celkové ceně za elektřinu podílí jen zhruba 30 procenty. Větší část tvoří regulovaná složka, kterou určuje Energetický regulační úřad. Největší podíl na celkovém účtu tak má poplatek za distribuci a za jistič (zhruba 40 %), dále poplatek za obnovitelné zdroje (cca 10 %) a daň z přidané hodnoty (19 %). „V žádné z těchto složek nečeká- me do příštího roku významnější změny,“doplňuje Sýkora. Sám regulační úřad počítá s navýšením regulované složky maximálně v jednotkách procent. Přesná čísla ale oznámí jako každoročně až na konci listopadu.
Na zdražení by se tak příští rok měly připravit paradoxně hlavně ty domácnosti, které energii nakoupily dříve a měly cenu zafixovanou na určité období, jež jim nyní končí. „Také pravděpodobně zmizí atraktivní nabídky aukč- ních společností,“domnívá se Schindler. Nabídky aktuálních cen jsou totiž vyšší než starší ceny na trhu.
Ceny energií na burzách rostou, příští rok tak můžeme očekávat mírné zdražení jak elektřiny, tak plynu. Útěchou může být, že ceny v ostatních evropských zemích jsou ve srovnání s Českem až dvojnásobné.
Jak si stojí ceny plynu
U plynu letos cena na burzách nejprve prošla poklesem v prvním čtvrtletí, aby se nyní vrátila mírně nad hodnoty z úvodu roku, zhruba na 18 eur/MWh. „Porovnáme-li průměr v roce letošním a loňském, je cena plynu výše zhruba o osm procent,“uvedl Sýkora. Za příčiny lze podle něj označit například omezení norských dodávek či omezení exportu plynu z Ruska do Německa nebo během roku místy nedostatečné zásobení britského trhu. I v případě plynu je tak třeba se připravit na zdražení o několik procent do příštího roku.
Přes drobný nárůst ale u nás celkové ceny energií zůstanou ve srovnání s jinými evropskými zeměmi relativně nízké. „Pokud jde například o loňské ceny elektřiny pro domácnosti napříč Evropou, nejdražší elektřinu mají spotřebitelé v Dánsku a Německu, kde je více než dvojnásobná ve srovnání s ČR,“říká Sýkora. Průměr v Evropě je zhruba o třetinu výše než v Česku. Na této úrovni je například Rakousko či Velká Británie. Obdobnou celkovou cenu za elektřinu jako u nás platí domácnosti na Slovensku či v Polsku.
Ještě zhruba o třetinu levnější mají elektřinu Maďaři či Bulhaři. Podíl jednotlivých složek ceny se ale v různých státech liší. Kupříkladu v Německu je ve srovnání s Českem mnohem významnější podíl poplatku na obnovitelné zdroje.