Stát hledá blanické rytíře
O takovém záměru hovoří chystaná ministerská koncepce: „Členové střeleckých spolků a další držitelé zbraní by byli zapojováni do vojenského střeleckého výcviku, který by se uskutečňoval periodicky na střelnicích Armády České republiky, a to s jí evidovanými zbraněmi a střelivem a pod vedením vojenských instruktorů.“
Zapojení do výcviku by střelcům přineslo ještě jednu výhodu. Mohli by díky tomu „obejít“zpřísněnou zbraňovou směrnici EU. Ta lidem zapovídá koupi některých zbraní, které spadají do kategorie nebezpečných. Pokud by ale byli zapojeni do přípravy k obraně svého státu, mají výjimku a koupit si je mohou.
Sportovní střelci jsou však jen jedním segmentem, který by ministerstvo rádo podporovalo. Kromě v úvodu zmíněných skupin má v hledáčku také amatérské letce, automobilové závodníky, zdravotníky, biatlonisty, zálesáky a modeláře. Ti poslední mohou na seznamu leckoho překvapit, armáda si však cení jejich „macgyverovské“schopnosti improvizovaně opravovat rozbité věci.
Extremisté mají smůlu?
Spolky nebude nikdo do spolupráce s vojskem nutit. Obrana naopak čeká, že se budou hlásit dobrovolně. A bude po nich vyžadovat, aby splnily sadu podmínek pro udělení oficiální ministerské akreditace. Ta bude svázána s tím, čemu se spolek běžně věnuje. Střelci tak budou střílet, běžci běhat a podobně.
Po udělení akreditace budou spolky moci cvičit další lidi a rozšiřovat tak základnu těch, koho by armáda mohla v nouzi využít.
„Standardy budou jednotné, aby absolventi byli použitelní pro potřeby ozbrojených sil,“vysvětlila Alena Netolická, náměstkyně pro řízení právní sekce ministerstva obrany.
Akreditované skupiny dostanou od státu peníze na činnost. Resort pro ně také vytvoří specializovaný web s metodikou pro výcvik v různých oblastech. Jejich činnost bude koordinovat prostřednictvím speciálního centra a členy zároveň zahrne do databáze, v níž budou rozděleni podle toho, co umí a k čemu by mohli být použitelní.
V poměrně nedávné době se po Česku začaly vynořovat různé samozvané domobranecké skupiny, jejichž zakládáním někteří lidé reagovali na islámskou migraci do Evropy. Řadu z nich přitom zakládali členové krajně pravicové ministrany Národní demokracie či sympatizanti podobných uskupení. Jak se ministerstvo ubrání, aby se uvedení lidé neobjevili i ve spolcích, které chce v budoucnu podporovat?
„Budeme je prověřovat. Je to podobné jako v případě armádních aktivních záloh. V nich také nesmějí být extremisté nebo propagátoři toho, co je v rozporu s demokratickým právním řádem,“řekl Gorazd Richter.
V materiálech k rodícímu se zákonu samo ministerstvo varuje před rizikem, že by se na zájmové skupiny kvůli příslibu státní peněžní podpory mohla přisát chapadla korupční chobotnice. Nebojí se úřad účelového zakládání spolků, které by později někdo „vytuneloval“?
„Samozřejmě, to riziko tam je,“připouští Richter. „Už teď se vynořilo spoustu zájemců, kteří pod rouškou toho, že budou vychovávat mládež k brannosti, zakládají spolky a díky členským příspěvkům se na tom snaží vydělat, přestože dosud o podobnou vzdělávací činnost nejevili zá- jem,“popsal. Obrana proto bude spolky kontrolovat. Dopředu hlásí, že nebude spolupracovat s každou skupinou, která se jí ozve.
Navíc na „trhu“působí řada organizací, které si během let vybudovaly velké renomé, a existuje tak poměrně velká jistota, že s nimi nebudou závažné problémy. Za bezpečnémohou být považováni třeba výše uvedení sokolové, skauti, junáci, sportovní kluby či třeba modelářské skupiny s dlouholetou tradicí.
Šance pro bývalé vojáky
Armáda si dlouhodobě stěžuje na horšící se kondici mladých lidí, kteří mají zájem o vstup do jejích řad. Snižuje sice nároky na ně kladené, i tak má ale stále málo lidí.
Zájem proto bude i o děti a mládež. Ve spolupráci s ministerstvem školství by resort obrany rád tlačil na zvyšování tělesné zdatnosti. „Důležité je připravit manuál pro školy, nejlépe ve spolupráci s ministerstvem školství,“zdůraznil Richter.
Žáci a studenti by se ale také měli více věnovat zdravovědě, etice nebo tomu, jak se vyrovnat s krizovou situací. A záměrem ministerstva je i navýšit počet možností, při nichž se mladí lidé setkávají s bývalými vojáky na besedách či přednáškách. Veteráni by jim měli sloužit jako příklad hrdinství.
Kromě pozitivního vlivu na mládež má tento záměr ještě jeden vedlejší efekt. Pomůže bývalým vojákům, kteří řady armády opustili teprve nedávno, s mnohdy obtížným a bolestivým přechodem do civilu.
Řada příslušníků ozbrojených sil má totiž potíže ve chvíli, kdy po letech přesně nalinkovaného života v uniformě narazí na „obyčejný“svět, v němž jim jejich dosavadní schopnosti ovládat zbraně nebo řídit obrněná vozidla nestačí k uplatnění. Takoví lidé by se podle představ ministerstva uplatnili i jako instruktoři, kteří budou spolupracovat se spolky, cvičit jejich členy a předávat jim své zkušenosti.