Brno i Olomouc se tlačí nahoru
PRAHA Před pár týdny dostal znovuzvolený rektor Univerzity Palackého na stůl výsledky „své“školy v aktuálním vydání žebříčku US News Best Global Universities. „Palackiana“, druhá nejstarší vysoká škola na našem území, si meziročně polepšila na 479. příčku, tedy kousek před větší Masarykovu univerzitu (543.).
„Marketingově to vypadá hezky, ale nepřeceňujeme to. Každopádně je to další motivace, abychom neusnuli na vavřínech,“řekl olomoucký rektor Jaroslav Miller, jehož může těšit rostoucí vědecký výkon školy.
Tento žebříček ovšem nepatří do hlavní rankingové trojky. V ní je olomoucké postavení trochu horší: 601. až 700. místo v Šanghajském žebříčku (ARWU), 701. až 750. post dle metriky Quacquarelli Symonds (QS) a také 601. až 800. příčka v renomovaném srovnání magazínu Times Higher Education (THE).
Může Olomouc proniknout do první pětistovky i v těchto hodnoceních? „Pokud bychom na to měli pomýšlet, museli bychom projít významnou kvalitativní změnou: ve výuce, vědě, internacionalizaci. To nejde bez peněz,“říká Miller, jenž povede školu do roku 2022. Těm, kdo se na boj „až“o první pětistovku dívají skrz prsty, se sluší připomenout, že do stále tvrdší soutěže vstupuje na 20 tisíc vysokých Masarykova univerzita, Brno Times Higher Education (THE):
501. až 600. příčka Quacquarelli Symonds (QS):
551. až 600. příčka Šanghajský žebříček (ARWU):
601. až 700. příčka US News Best Global Universities:
543. příčka Leidenský žebříček (CTWS):
570. příčka škol z celého světa, přičemž masivními investicemi nyní postrkují své univerzity vzhůru zejména Čína nebo Saúdská Arábie, které štědře zaplatí třeba i nobelisty.
Aby se Olomouc zvýznamnila, bude příští rok 24. až 26. dubna hostit globální summit Times Higher Education. Tématem akce, která neměla zatím ve střední Evropě srovnání, má být věda a výuka v regionu „nové Evropy“. Vydán bude také premiérový ranking škol ze třinácti států, které do EU vstoupily po roce 2004.
Masaryčka prohání Karlovku
Významný part má na summitu hrát i brněnská Masarykova uni- verzita. Ta sleduje zejména své postavení ve dvou žebříčcích: v QS poskočila na 551. místo a v THE už na 501. až 600. příčku.
Pronikne Masaryčka i do elitní TOP500? „Poslední trendy jsou docela nadějné. Když to dobře půjde, mohli bychom se do pětistovky dostat v roce 2019,“věří Mikuláš Bek, jenž bere žebříčky s rezervou, ale ví, jak jsou pro mezinárodní viditelnost důležité.
Před pár dny vydala skupina THE též oborové žebříčky. Ve vědách o živé přírodě, ve zdravotnictví amedicíně obsadila Masarykova univerzita 301. až 400. příčku, což je stejné umístění, jako má dlouhodobý český premiant Univerzita Karlova. Do páté stovky patří ještě biomedicínské obory z Olomouce.
„Letošní oborové žebříčky ukazují, že Masarykova univerzita šlape Univerzitě Karlově na paty a v některých oborech srovnala krok. Můj osobní cíl, přivést univerzitu v roce 2019 do první pětistovky, není tak vzdálený,“tweetoval ve čtvrtek Bek. Karlovka je však celkově výš: v hodnocení THE o sto míst před Brnem. Podle letošního žebříčku QS jí patří 314. místo.
V prestižních univerzitních žebříčcích se stabilně drží na pomezí první světové pětistovky. Masarykova univerzita v Brně i Univerzita Palackého v Olomouci však chtějí výše – a v některých oborech se jim to už daří.