Komise EU dala Britům ultimátum
BRUSEL/LONDÝN Evropská komise ztrácí kvůli vlekoucím se jednáním o brexitu trpělivost, a proto dala Londýnu ultimátum: Buď Britové během příštích dvou týdnů uznají své finanční závazky vůči společenství, anebo jednání o budoucí obchodní dohodě ani nezačnou.
Takovouto výzvu adresoval včera Londýnu hlavní vyjednavač Bruselu, někdejší francouzský eurokomisař Michel Barnier.
Výše případných finančních kompenzací za odchod Britů z Unie by mohla podle některých odhadů dosáhnout až šedesáti miliard eur.
O zahájení druhé fáze jednání o odchodu Británie z Evropské unie, při níž půjde o nastavení budoucích vztahů, by měli rozhodnout premiéři členských států na příštím unijním summitu v polovině prosince.
„Spojené království dodrží závazky, které na sebe v době členství vzalo,“připomněl hlavní britský vyjednavač, ministr pro brexit David Davis. Zároveň zno- vu vyzval unijní vyjednavače k větší pružnosti.
Britové a zástupci EU spolu vyjednávají od letošního června. Avšak během dosavadních šesti jednacích kol nedosáhli žádného výraznějšího pokroku.
Stoupenci brexitu v Británii se proto obávají, že neúspěšná jednání s Bruselem nakonec povedou k tomu, že se původní termín pro odchod země z EU protáhne.
Proto hodlá vláda premiérky Theresy Mayové navrhnout britskému parlamentu zákon, který stanoví pevné datum pro odchod z EU na 29. března 2019. To by znamenalo, že by se brexit uskutečnil přesně dva roky od chvíle, kdy Londýn svůj záměr oficiálně oznámil Bruselu.
Pokud by Britové během příštích čtrnácti dní nepřišli s nějakou novou pozicí, již by mohla Unie považovat za posun, hrozilo by, že dosavadní časový plán pro jednání by nemohl být dodržen.
Zároveň by se tím zvýšila pravděpodobnost, že Británie by o půlnoci 29. března 2019 opustila Společenství bez jakékoli dohody.
Tím by sice na straně jedné padla povinnost Londýna uhradit požadované „odchodné“. Zároveň by se ale nastavení budou- cích obchodních vztahů mezi Unií a Británií propadlo o několik stupňů níž na úroveň pravidel Světové obchodní organizace (WTO). To bymělo nedozírné důsledky pro firmy působící na obou stranách Lamanšského průlivu, jež těží z dosavadního zapojení do jednotného vnitřního trhu.
Kromě sporů o výši finančního odškodnění se přou obě vyjednávací strany i o budoucím postave- ní unijních občanů ve Spojeném království a Britů v členských státech Evropské unie.
Britská vláda plánuje předložit zákon, který stanoví 29. březen 2019 jako termín, kdy Spojené království definitivně opustí Evropskou unii. I proto, aby uklidnila domácí euroskeptiky, kteří se bojí, že z brexitu ještě sejde.
Severoirská kvadratura kruhu
Další choulostivou otázku představuje nastavení budoucích vztahů mezi Severním Irskem a Irskou republikou. Pokud by totiž Britové z Unie odešli, vznikla by mezi severní a jižní částí irského ostrova celní hranice.
Mnohé nasvědčuje tomu, že právě irská vláda se nyní snaží maximálně zvýšit tlak na kabinet v Londýně.
Například britský list Daily Telegraph včera citoval z důvěrného dokumentu pocházejícího z prostředí vlády v Dublinu.
Z textu vyplývá, že Irové budou trvat na tom, aby byla ve smlouvě, jež bude řešit nastavení budoucích vztahů mezi EU a Británií, respektována „jednota vnitřního trhu a celní unie“.
List také cituje evropského úředníka obeznámeného s průběhem zákulisí jednání s tím, že irská strana je prý připravena „vytáhnout páky do maximální výše“. Údajně se nyní rozhodla využít napětí okolo závěrečného účtu k tomu, aby získala od Londýna ústupky.
Požadavky Irů představují pro britskou vládu dilema. Buď by totiž Spojené království zůstalo součástí vnitřního trhu a celní unie, čímž by muselo slevit ze svých původních cílů pro brexit, anebo by Severnímu Irsku přiznalo zvláštní status v rámci Evropské unie. To by ovšem mohlo podkopat státní celistvost Spojeného království.