Svoboda na český způsob

Sto let od VŘSR by mělo být vlastně jednou velkou oslavou. Oslavou toho, jak se zničující ideologie stáhla z většiny států světa. Jenže u nás to nějak na oslavy příliš nevypadá. Poslední dva dny toho nabídly víc než dost.

Chlívek přivádí v nevěřícný úžas hlavně chování naší politické policie, jejíž chápaní svobody projevu vypadá jako pokyn zastavit jakýkoli obrazový, slovní či zvukový projev, jenž by se mohl znelíbit čínskému prezidentovi panu Simu nebo českému prezidentovi panu Zemanovi.

O odstraňování plakátů s tibetskou vlajkou byla řeč opakovaně při návštěvě čínské hlavy státu, teď pro změnu neuniformovaní policisté vnikli do soukromého bytu, zadrželi a odvezli k výslechu muže, jenž před příjezdem hlavy státu pouštěl z bytu píseň Marty Kubišové Modlitba pro Martu. Neohrožoval hlavu státu, neurážel ji ani její příznivce, hudba na shromáždění dle policejních záznamů doléhala jen zdálky. Policie přesto zasáhla, protože „věc nesnesla odkladu, vstup tam byl nezbytný pro odvrácení závažného ohrožení veřejného pořádku a bezpečnosti“.

Podobně depresivní je incident z pražské tramvaje, kde olomoučtí hooligans na- padli a zbili šestatřicetiletého Afričana. Tady je naštěstí chování policie příkladné: okamžitě napadenému ukázali své vlastní záběry „fanoušků“, aby je mohl identifikovat, a přímo na stadionu je zatkli. Zdrcující je, že nikdo z cestujících nezašel k řidiči, nezastavil tramvaj, nezavolal ani policii, ani záchranku.

Ne, jeden incident není důkazem rostoucího rasismu. Hooligans jednou „sejmou“punkera, podruhé máničku, potřetí Roma. Fotbalové kluby neumí eliminovat násilníky, ačkoli návody jsou poměrně jednoduché a třeba ve Velké Británii do detailů propracované a prozkoušené. K pláči je však reakce cestujících, kteří odmítli byť jen svědčit, ale i naše věrchuška.

Bývávaly časy, kdy politici takové chování okamžitě a veřejně odsuzovali. I Miloš Zeman plamenně řečnil na vzpomínkovém shromáždění po vraždě súdánského studenta, dokonce po nástupu do funkce hlasitě kritizoval české „nácky“. Co říká dnes? Co říká Andrej Babiš, který ještě před dvěma lety označoval sám sebe za ekonomického migranta? Ozval se jen odcházející premiér Bohuslav Sobotka, jehož politický vliv je nulový, a odcházející ministr spravedlnosti Robert Pelikán, jenž to má takřka v popisu práce.

Chlívek nemá rád morální kýče, neglorifikuje neustálé politické surfování na vlně odsuzování každé nepravosti. Ale nemůže se zbavit pocitu, že některé výroky, zejména hlavy státu, k tolerování agrese vůči lidem z cizích kultur nepřímo vybízejí.

Naše policie chápe svobodu projevu velmi svébytně. Jako pokyn zastavit jakýkoli obrazový, slovní či zvukový projev, jenž by se mohl znelíbit čínskému prezidentovi Simu nebo českému prezidentu Zemanovi.