Žít si po svém

Osobní výběr ze světového tisku

Lidove noviny - - Orientace Pracovna -

Starosta Nicola Gatta už roky sleduje, jak se jeho město vylidňuje. Před pětadvaceti roky měla jihoitalská Candela osm tisíc obyvatel, dnes pouhou třetinu. Co s tím?

Deník Corriere della Sera si všímá neotřelého starostova receptu. Radnice slibuje, že každému nově příchozímu vyplatí dva tisíce eur, pokud se ve městě usadí. „Chci vrátit Candele zpět její vitalitu, představuji si ulice plné lidí, obchodníků i turistů,“líčí své vize. Vzpomíná, jak oblíbené město nazývali pro jeho půvab „malou Neapolí“. Teď je v prolukách mezi kamennými domy ticho. Nicola Gatta ale věří, že i díky nové pobídce se to už brzy změní.

*** Nepříznivé zprávy o budoucích demografických trendech léta sledovali i v Německu. Teď možná svítá naděje. Čtený deník Die Welt nedávno informoval o studii kolínského Institutu pro ekonomický výzkum (IW), podle které by německá populace měla v roce 2035 čítat 83 milionů lidí. To se zcela liší od předcházejících oficiálních předpovědí, podle nichž se měl počet Němců vytrvale snižovat – celkově až o nějakých 10 milionů v příštích čtyřech dekádách. „Dlouho očekávané vylidňování Německa se podle našich předpovědí konat nebude,“cituje list německé výzkumníky, kteří neupřesňují, nakolik se do růstu promítne masivní imigrace.

Trend ale nebude patrný na všech místech stejně. Růst populacemají táhnout jihoněmecké země, zatímco na východě bude porodnost i nadále nízká.

*** Představitelé Amsterdamu se o příliv turistů nebojí. Naopak mají dojem, že je jich ažmoc. A aby počty regulovali, pustili se do tvrdých opatření. Nizozemský list De Telegraaf líčí zatím poslední z těchto kroků. Nizozemský soud vyhověl stížnostem usedlíků a zakázal v centru Amsterda- JIŘÍ SLÁDEK mu pivní cyklistické „dostavníky“. Místním se zčásti ulevilo. Jejich utrpení prý obvykle začíná ve čtvrtek, kdy do města míří první víkendové zájezdy.

„Každý den se valí ukřičené zástupy kolem našich oken a těch odpadků, kolik po nich zůstane,“stěžuje si Elp Ipingová, která bydlí v historickém centru osmisettisícového města. Nejvíc jí vadí, když návštěvníci zmožení alkoholem znečistí její okrasné květináče. Radnice nizozemské metropole se snaží pomoci. Už dříve omezila licence pro nové podniky v centru, které jsou jednostranně orientované na turisty, jako jsou pronájmy bicyklů či značkové prodejny drahých sýrů.

*** Přemíra cizích vlivů vadí dokonce i lidem v kosmopolitním Londýně. Čtvrť Lambeth poblíž nádraží Waterloo – sice v centru, ale stranou největšího ruchu – vzrušuje podle listu The Guardian plán na výstavbu nové restaurace Mamma Mia!, která by měla těžit z popularity slavné skupiny ABBA. Její bývalý člen Björn Ulvaeus, který slavný muzikál i následný film Mamma Mia! spoluprodukoval, si vybral pro podnik jednu z méně rušných ulic, Stamford Street. Prostory si tam chce pronajmout na pět let.

Usedlíci jsou znepokojeni. „Nechceme tady stovky opilých cizinců, pořvávajících v ulicích Dancing Queen,“napsali na protestní plakát s odkazem na jeden z hitů Abby. Ken Smith, který žije poblíž, vysvětluje, že místní lidé proti populární hudbě nic nemají. „Nechceme ale přijít o svůj klid, chceme si žít po svém,“říká.

*** Jenže i Britové občas sbalí kufry a vyrazí na cesty. Jejich hlavní starostí se v poslední době stala chřadnoucí libra, která od referenda o brexitu vytrvale ztrácí hodnotu. Regionální francouzský list La Voix du Nord, který vychází v Lille na severu země, cituje stesky britských penzistů, kteří pobývají na francouzském venkově. Jejich příjmy se kvůli klesající libře hodně snížily.

To se promítlo do jejich životního stylu. „Utrácíme méně, nechodíme do společnosti, prostě šetříme,“líčí novou situaci jeden z důchodců. Podle odhadů žije ve Francii okolo 160 tisíc Britů. Málokdo z nich ovšem uvažuje, že by se kvůli ztíženým podmínkám vrátil zpět do Spojeného království. Mezi jiným uvádějí vážné obavy z toho, v jakém stavu bude v pobrexitové době úroveň britského zdravotnictví, které musí počítat s odlivem kvalitních lékařů i sester.

Většina Britů, kteří žijí na francouzském venkově, se raději snaží uskrovnit. Pěstují si zeleninu, omezili cesty do města. „Jakkoli je pro nás život nyní trochu komplikovanější, o návratu do Británie vůbec neuvažujeme, říká Cathleen Campbellová, která žije na jihozápadě Francie.

Regionální severofrancouzský list cituje stesky britských penzistů, kteří pobývají na francouzském venkově a jejichž příjmy se kvůli slábnoucí libře hodně snížily

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.