Přitahují pozornost
A jezdí se na ně dívat výletníci z pěkné dálky.
Vtip je v tom, že pro Brno tyhle architektonické žertíky nejsou žádnou novinkou, jak dokazuje ohnutá věžička na portálu Staré radnice, mužíček s holou zadnicí nad jedním z oken věží chrámu svatého Jakuba anebo trpaslíci podpírající arkýř domu na nároží Jakubského náměstí a Běhounské ulice.
Když to vezmeme pěkně popořadě od nejstarší kuriozity, musíme začít na Staré radnici. V jejím klenutém průchodu objevíte slavného brněnského draka (řečem, že jde o vycpaného krokodýla, nevěřte, prostě je to drak a basta) Až se budete toulat Jakubským náměstím, zastavte se u věže chrámu sv. Jakuba, kde nad jižním oknem vystrkuje zadnici na všechny kolemjdoucí malý mužíček. Traduje se, že šlo o klání kostela sv. Jakuba s katedrálou sv. Petra a Pavla, který z chrámů bude mít vyšší věž, a že hýždě vystrčené směrem k Petrovu naznačují, co si lidé od svatojakubského chrámu mysleli o konkurenci z katedrály na Petrově.
Stačí pár kroků a jste na náměstí Svobody, centru brněnského starého města. Když se budete pozorně dívat pod nohy, v dlažbě objevíte tenkou kovovou linku; vymezuje půdorys kostela sv. Mikuláše, kte- rý tu stával až do roku 1870, kdy musel ustoupit novým projektům. Od roku 2010 tu stojí jiná dominanta – šest metrů vysoký hodinový stroj ve tvaru nábojnice. Proč nábojnice? Má totiž připomínat, že Brno za třicetileté války odolalo švédské přesile. Čas z něj sice vyluští jen málokdo, ale poblíž najdete panel s podrobným návodem, jak postupovat. Jistí si můžete být jen tím, že každý den v 11 hodin, kdy v Brně zvoní poledne, z jednoho z otvorů na boku orloje vypadne skleněná kulička. Kdo ji chytí, bude mít podobné štěstí jako švédský generál, který prý mohl být zabit jen skleněnou kulkou.
Exekutor, Jošt a žárovky
Další sochy objevíte na Moravském náměstí. Té před budovou Nejvyššího správního soudu dal její autor Marius Kotrba název Spravedlnost, ovšem v Brně se jí nejčastěji říká Exekutor zabavující pračku – to kvůli vodě, která pod sochou tryská. Hned naproti u Místodržitelského paláce stojí osmimetrová jezdecká socha od Jaroslava Róny, která má připomínat moravského markraběte Jošta Lucemburského. Na to, že koňská hlava z podhledu připomíná pánský rozkrok, přišli Brňané střelhbitě a vyfotit si Jošta zespodu patří k folkloru všech výletníků. Mimochodem, socha má symbolizovat Odvahu a uzavírá kvarteto Platónových ctností. Spravedlnost jsme si už představili, Mírnost představuje fontána od Petra Hrůši, Prozíravost nabízí model Brna v létě 1645, tedy v době neúspěšného obléhání města švédskými vojsky.
Další legráckou je plastika propletených žárovek od Tomáše Medka; najdete ji na Malinovského náměstí. Takzvaná Pocta Edisonovi připomíná návštěvu vynálezce T. A. Edisona, jehož firma v roce 1882 projektovala elektrické osvětlení tehdejšího divadla Na hradbách, nynějšího Mahenova divadla. Brno díky tomu mělo první elektricky osvětlené divadlo v Evropě. Traduje se, že Edisonova společnost použila 1996 žárovek; čtyři zbývající, které chybějí do dvou tisíc, byly slavnostně odhaleny dva dny před 99. výročím návštěvy slavného vynálezce v Brně.