Bez advokáta k soudu nelez

je to tady. Už ve středu se veřejnost dozví, kdy by se mohla dočkat nového kodexu pro občanské soudní řízení namísto současného zákona z roku 1963, který byl více než stokrát novelizován. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) totiž svolal tiskovou konferenci, kde spolu se šéfem pracovní komise Petrem Lavickým představí teze věcného záměru nového občanského soudního řádu. „Na vytváření nových pravidel se vůbec poprvé bude moci podílet také široká odborná i laická veřejnost,“stojí v pozvánce.

Občané by asi hlavně uvítali, aby si před soudem nepřipadali jako na zvláštním náboženském obřadu, kde osoba v taláru ze stupínku káže mantry v jazyce, jemuž rozumí jen zasvěcení. Jedním z lékůmůže být zakotvení advokátního procesu, jak propagoval Michal Žižlavský z vedení advokátní komory na pátečním sympoziu o aktuálních otázkách civilního procesu z cyklu Pražský právnický podzim.

Zásada „bez advokáta k soudu nelez“ale možná není jedinou cestou, kudy se lze v novém procesním kodexu vydat. V rodinném soudnictví se osvědčila možnost neformálního prodiskutování kauzy s nesvářenými stranami. „Vede to k vyjasnění postojů, někdy dokonce k dohodě,“řekla na téže akci kolínská soudkyně Libuše Kantůrková. Tuto možnost mají všichni soudci, ale přípravné jednání svolávají jen sporadicky. Stále je pro ně totiž pohodlnější první jednání ve věci pojmout jako seznamovací večírek s účastníky a advokáty, míní šéf pražského vrchního soudu Jaroslav Bureš.

A tak je to se vším. I kdyby se do nového občanského soudního řádu vepsaly ty nejlepší instituty z celého světa, bude nakonec vždy záležet jen na soudcích, zda se je naučí používat.