Veronika Ježková
LN Dojde-li k sexuálnímu násilí, co by měla oběť učinit, aby došlo k odsouzení pachatele?
Této otázce jsme věnovali několik interdisciplinárních setkání, kdy jsme řešili dvě situace, jednu takzvaně ideální, kdy si oběť těsně po napadení, neboť okolí bylo nečinné, zavolala policii. Policie okamžitě přijela se záchrannou službou, čímž bylo možno poškozenou ošetřit, odebrat biologické vzorky a současně vyhlásit pátrání po pachateli, který byl po 24 hodinách dopaden. Zároveň byl zajištěn mobil, na který si pachatel celé znásilnění nahrál a pořídil fotografie. Vedle toho ale existují klasické případy, kdy to poškozená v sobě drží, načež nezpracovaný zážitek se může projevit poruchou příjmu potravy, zneužíváním alkoholu či jiné návykové látky. Na nějaký popud, třeba lékaře, vyhledá pomoc. S časovým odstupem jde však o případ, který se odehrává v rovině tvrzení zúčastněných aktérů a znaleckých posudků. S ohledem na to, že práce se znaleckými posudky je nekonzistentní ze strany orgánů činných v trestním řízení, je mnohdy těžké odsouzení dosáhnout.
LN Co přesně v těchto případech znalci zkoumají?
V případě znásilnění se zkoumá obecná věrohodnost oběti, tedy zda je způsobilá být svědkem u soudu, poté specifická věrohodnost, tedy „je pravda to, co líčí“, a nakonec se zkoumá míra traumatu. Jedním z následků znásilnění může být posttraumatická stresová porucha, kterou české soudy hodnotí jako těžkou újmu na zdraví. Tím se dostáváme do kvalifikované skutkové podstaty trestného činu znásilnění a tím i vyšší sazby pro pachatele.
LN V těchto případech mluví oběť o útoku často i po několika desítkách let. Jak velkou roli hraje sekundární viktimizace ze strany policie či soudů?
Bylo to horší. Sekundární viktimizace ze strany orgánů činných v trestním řízení byla dřív určitě na vyšší úrovni, následky jednání byly určitě více devastující, než tomu je teď. S tím, že máme zákon o obětech trestným činů, přišlo určité zlepšení v postavení oběti. Mnohé se řeší tím, že jsou oběti vyslýchány osobou pohlaví, které si zvolí. I když vám samozřejmě nikdo nezajistí, že policistka žena bude stejně empatická jako třeba policista muž, je to o lidech... V současné době si myslím, že se téma sexuálního násilí a toho, jak se cítí oběti, otevřelo. Policisté se ve svém přístupu urči- tě hodně zlepšili, ale kde bychom byli vděční za více empatie, jsou ostatní orgány činné v trestním řízení – především obhájci.
LN V čem je největší problém?
Je zřejmé, že soudy musejí vystupovat v roli nestranného třetího, ale někdy je potřebné zastavit příval nevhodných otázek obvykle ze strany obhájce obžalovaného. Ten „jde do oběti“, aby získal informace ve prospěch svého klienta, a ačkoli zasahuje do intimní sféry oběti, nikdo ho nezastaví. Obhájce se snaží dehonestovat oběť, avšak aby nebylo zasaženo do práv obžalovaného, která jsou stále „nade vše“, tak nikdo tuto dehonestaci nepřeruší, výslech oběti pak trvá i pět hodin. Po tolika hodinách, kdy se oběti neptají jen na daný zážitek, ale i na sexuální život, počet sexuálních partnerů nebo sexuální preference, to oběť neustojí. Soud tento postup volí tam, kde chybí přímé důkazy jako fotky v mobilu či stěr po činu. Tento postup ale třeba velmi znevýhodňuje prostitutky, k jejichž znásilnění došlo v rámci výkonu jejich povolání.
LN Domácí násilí nepostihuje jen partnery či děti, ale i seniory. Co by měl senior dělat, aby se zbavil agresora z rodiny?
U seniorů je to opravdu velký průšvih, jedná se o velmi častý jev. Stud nad tím, že jste vychovali někoho, kdo se k vám takto chová, a navíc je to „vaše krev“, často převáží nad pocitem vlastní bezpečnosti, aby se s takovým chováním něco udělalo. Nikdy nezapomenu na telefonát, který jsem měla 25. prosince na help lince, kdy volal otec, že jeho pětadvacetiletý syn jej a manželku napadá. Syn dělal bojové umění a oni se ho báli. Sice to nakonec skončilo jen tím, že jsme si o situaci promluvili a já mu nabídla možnosti řešení, ale i tak to pro mě byl signál, že když k něčemu dojde, tak pán ví, že je tu nějaká možnost, jak se s problémem poprat, respektive kam se obrátit o pomoc.
LN Myslíte, že je možné eliminovat toto chování ve společnosti?
Nevím, marně nad tím pátrám. Ale říkám si, že možná tím, že by byly realizovány nějaké vhodné projekty cílené na mladistvé, tak by se problematika mohla pozitivně posunout. V rámci domácího násilí již existují kvalitní filmy, které jsou cílené na mládež a jsou jí akceptovatelné, mají dobrou odezvu. Asi by bylo dobré mít i něco o sexuálním násilí.
Autorka je stálá spolupracovnice LN