Papírový tygr

Z Německa si musíme vzít příklad i v digitalizaci

eské hospodářství útočí na rekordní pětiprocentní růst, plácáme se po zádech jako premianti starého kontinentu a hřeje nás titul samozvaného ekonomického tygra Evropy. Alespoň té střední či východní. Samozřejmě nikdo nechce slyšet hlasy varující před tím, že pokud se rychle nevzpamatujeme a nesundáme z hlavy nezasloužené vavříny, bude tady za pár let nezaměstnanost nikoliv tří-, ale klidně třináctiprocentní.

Perfektní ukázkou, proč tato země nezvládne být v následující dekádě konkurenceschopná, je stavba rychlých internetových sítí. Jakmile přestaneme spoléhat na levné zlaté české ručičky a řekneme si o vyšší platy, dostaneme se do brutálního srovnání s okolními zeměmi, včetně Německa. A právě nová spolková vláda moc dobře ví, že moderní továrny plné robotů dodávají díly i finální výrobky v minutových intervalech. Právě včas, doslova „just in time“. Takové výroby spolu ale musejí komunikovat, což prostřednictvím starých měděných drátů zminulého století prostě nejde. Proto je v čele digitalizace matky našeho „autolandu“samotná kancléřka Merkelová a proto se tam mluví dokonce o prodeji státního podílu v Deutsche Telekomu, z nějž se zaplatí pokrytí venkova optickými sítěmi.

Oproti tomu u nás si už několik let povídáme o bájných 14 miliardách z EU na stavbu sítí, které nejsme schopni rozdělit, a jak se teď ukázalo, nakonec je ani nestihneme vyčerpat. Hospodářská komora přitom odhaduje náklady v krajním případě na více než desetinásobek. Operátoři sice vydělávají miliardy, optika až do domu se ale prakticky nestaví a plány zůstaly na papíře. Hlavně že jsme ten tygr. Jan Klesla