Angína a Anna
– o tom, že volby ve skutečnosti vyhrály fake news; že zásluhy ze zápasů z minulosti jsou důležité, ale jde o zápasy dneška; že pravda se nesnadno hledá v bádání a v diskusi, ale to, co provádějí dnešní profesionální lháři a šiřitelé fake news, není diskuse; a že pravda nakonec vyhraje, i když to bude až v souhrnu dějin, pro který my staré křesťanské držky užíváme staré teologické pojmy –, tedy když jsem domluvil, myslel jsem, že chcípnu.
Ale ovšemže jsem nechcípnul, vždyť vám tady zase píšu a nejsem slepý a chromý jako Nikolaj Ostrovskij, když psal „Jak se kalila ocel“. „Chcípnutí“je jen bolestínská metafora sametových středoevropských revolucionářů, kteří se kácejí při obyčejné angíně. V ruské revoluci bychom chcípli rychle. V ruském gulagu
Putna
Středa Baldýnský ještě rychleji. Což je na druhou stranu jistá útěcha – aspoň bychom tam netrpěli dlouho. Znovu mi to připomíná „Osm hlav šílenství“, úchvatný český film o ruské lágrové básnířce Anně Barkovové. Pokud si kdekdo stýská, že „Milada“je film příliš konvenční a hrdinka málo lidsky uvěřitelná – nechť navštíví po Miladě Annu.
Ne, opravdu jsem nechcípnul – jen jsem po pátečním řečnění na Újezdě odvolal nedělní kázání u Martina ve zdi. I to mělo volně navázat na revoluční téma – výkladem na Izaiáše, jak někteří lidé pořád čekají, že přijde silný vůdce – někdo, kdo je „zachrání“. Tak se omlouvám těm, kdo chtěli přijít nebo i přišli. Na druhou stranu: u Martina se kázání konalo. Ať už kázal kdokoli – tam se střídají kazatelé každý týden –, je naprosto jisto, že to kázání ne-
Čtvrtek Rejžek vyvolávalo strach ani nenávist, nelísalo se k mocidržcům a nesnažilo se hledat „společné hodnoty“s úspěšnými fašouny. To se u Martina nenosí. Ostatně, Milada Horáková chodívala do sesterského sboru na Smíchov. A kdyby se bývala Anna Barkovová dostala ven z Ruska – také by možná chodila v Praze do nějakého evangelického sboru. A kdyby tu žila roku 1989, bývala by s námi šla na Národní třídu. A kdyby tu žila dnes, přidala by se k Radikálním feministickým křesťankám. A kdyby… Už fantazíruju, asi mám pořád horečku, pardon, už dost. MARTIN C. PUTNA
Pátek Šustrová Sobota Hanák