Spaste naše duše!
Zavedení elektronických receptů v podobě, která se lékařům jeví být nepřipravená, je surovost
Bývalí skauti vědí a neskautům budiž vysvětleno, že věta znamenající v angličtině Save our souls je milionkrát známější ve zkratce SOS. Tento celosvětově respektovaný výkřik o pomoc dávám do titulu textu, jenž chce mobilizovat k účinné akci proti zavedení elektronických receptů ve verzi, která se lékařstvu jeví být nebezpečně nepřipravená.
Nejenže polovina mých bratranců byli doktoři, ale můj ročník 1928 dává tušit, že vzdor slušnému zdraví mám stále víc co činit s ženami amuži v bílém, kteří skrze mé tělo zachraňují i mou duši. Vnímám jejich rapidně narůstající úzkost, že revoluční novinka chystaná našimi politiky přivodí kolaps celého zdravotnictví. Pro nevědomé: brzy mají dosud vystavované recepty povinně ustoupit těm, jež budou uživatelům i lékárnám nabízeny přednostně formou e-mailů či esemesek.
Jelikož jsem stačil nastoupit do téměř poslední tramvaje od psacího stroje k počítačům, myslím na tisíce vrstevníků, kteří se nemuseli bát jako já, že redakce odmítnou dávat jejich texty nákladně přepisovat do elektronické podoby, a proto nenastoupili se mnou. K nim patří stovky praktických lékařů, kteří plní Hippokratovu přísahu i v místech, kde pro dorost z nové velkoměstské generace dávají dobrou noc nejen lišky, ale hlavně doktoři. To vše může znít jako žalm staromilce, nad nímž autoři opatření mávnou rukou, pročež chci nejdřív dát slovo třem lékařům, které považuji za typické reprezentanty svých generací.
Nesmyslná duplicita
Psychiatr, který byl v devadesátých letech průkopníkem soukromého podnikání, a poněvadž je jazykově vybaven, dodnes provozuje praxi i pro zahraniční pacienty: „Jde o nesmyslnou duplicitu, neboť všechny předepsané léky má v dokonalém přehledu příslušná zdravotní pojišťovna, takže jde o zřízení další drahé superinstituce, evidující data už evidovaná. Ta se současně přímo nabízejí k dalšímu prodeji, sloužícímu i k vydírání. Navíc napsat elektronický recept je pro mne časově o dost náročnější a budu se dívat víc na obrazovku než na pacienta.“
Dlouholetá praktická lékařka v malém městě: „To se mají objednávat léky esemeskou jako pizza? A já mám mít u sebe telefon ve dne v noci? Vždyť musím léčbu upravovat podle glykemie, tlaku, pulzu a dalších aktuálních hodnot! A tam, kde je problém připojit se, mají mít kolegové utrum? Mé zprávy dávají tušit, že toho mnoho seniorů nechá. Nestačí, že praktičtí lékaři jsou už teď vzácnější, než bývali za totáče řemeslníci?“
A profesor internista velké pražské nemocnice: „Osobně v tom žádný přínos nevidím, jen práci navíc – každý recept bude vytištěn až po obdržení kódu. Nepředpokládám, že bych případnou databázi o pacientech někdy využíval, a už vůbec neumím odpovědět na to, jak bezpečné je a jaký smysl má skladování dat o všech pacientech v ČR na jednom místě. Myslím, že mnohem podrobnější a líp zajištěné údaje mají jednotlivé zdravotní pojišťovny.“
Víc práce a rizik, žádný přínos
I když jsem tu otázku kladl dál a nedostal jedinou odpověď, která by v nařízení objevila smysl, nechci se krýt za názor jiných. Dík internetu ne- musí být člověk odborník, aby se směl vyjádřit k problému, který přesahuje běžný obzor jeho činnosti, jinak by občané nesměli volit prezidenta a zastupitele ani hlasovat v referendech o životních otázkách týkajících se celé společnosti. Pro Evropskou unii se vyslovily dvě třetiny občanů České republiky, protože dobře pochopily její smysl. Proti elektronickým receptům, které při své zdánlivé okrajovosti mohou mít vliv na všechny, se lze vyslovit tím spíš, že normální mozek vnímá jejich ne-smysl: víc práce, víc výdajů, víc rizik a žádný přínos, který by to stačil zdůvodnit.
Zcela logicky se nabízí dvojí možnost: buď aby se elektronické recepty odložily o pár let, než k nim přirozeně dospěje celá společnost, nebo aby byly dosavadní recepty doplňovány alternativou elektronických postupně, aniž by to vedlo k zbytečnému zdvojení úkladišť. Poslední volby do sněmovny ukázaly, že postavy lidově zvané ajťáci už vystoupily ze zákulisí současného života na jeho hlavní scénu a jsou schopny takový úkol vyřešit.
Experimentovat se zdravotnictvím, které bezprostředně ovlivňuje život jednoho každého člověka, tak lehkomyslně, jak hodlají projektanti elektronických receptů, aniž vzali v úvahu námitky převážné většiny těch, kdo stojí v první linii boje o zdraví a často i o život spoluobčanů, je předem neodpustitelná surovost. Zastavit ji ovšem nemůže jeden text autora z minulého století, ale především odpor všech lékařů, který bude naše veřejnost určitě honorovat spíš než boj o vyšší mzdy, který už je úspěšně v běhu.
Vnímám narůstající úzkost lékařů, že revoluční novinka chystaná našimi politiky přivodí kolaps celého zdravotnictví