Linka Brusel–Bern opět oživuje

Evropská unie a neutrální Švýcarsko hledají již řadu let způsob, jak nastavit vzájemné vztahy. U připravované „rámcové dohody“je největším problémem, jestli bude případné spory rozhodovat Soudní dvůr EU.

BERN/PRAHA Vztahymezi Švýcarskem a Evropskou unií nebyly nikdy bez potíží. Dobře to dokládala četnost vzájemných kontaktů na nejvyšší úrovni.

Když například včera přijel do Bernu předseda Evropské komise

byl po necelých deseti letech prvním vrcholným představitelem Evropské unie, jenž Švýcarsko oficiálně navštívil.

Vláda v Bernu měla pro Junckera přichystaný zvláštní dárek: těsně před jeho příjezdem rozhodla,

Jean-Claude Juncker,

že Švýcarsko v příštích letech přispěje v přepočtu 28,5 miliardami korun do kohezního fondu Evropské unie. Prostředkymají být využity na rozvoj členských států ze střední a východní Evropy, včetně Česka.

Tento pravidelný příspěvek do unijní pokladny, označovaný také za takzvanou kohezní miliardu, považují v Bruselu za poplatek, jímž si Švýcaři zajišťují vstup na vnitřní trh Evropské unie.

Ačkoli Švýcarsko není členem evropské osmadvacítky a není ani zapojeno do Evropského hospodářského prostoru, mají jeho firmy zajištěný plnohodnotný vstup na unijní trh. Je to dáno několika desítkami dvoustranných smluv, které Švýcaři s Unií v minulých desetiletích uzavřeli. Jedna z nejdůležitějších, jež umožňuje volný pohyb unijních občanů ve Švýcarsku a naopak, ovšem byla až donedávna v ohrožení. Švýcarští voliči totiž v únoru 2014 v referendu přijali návrh zákona na „omezení masové imigrace“, jehož ustanovení se vztahovala i na občany členských států Evropské unie. Komise na to svého času reagovala velmi ostře a pohrozila, že pokud zákon schválený v plebiscitu skutečně vstoupí v plat- nost, vypoví v reakci všechny další dvoustranné smlouvy. Země by pak ztratila například zvýhodněný přístup na vnitřní trh, švýcarští studenti by zase ztratili možnost studovat na vysokých školách v členských zemích EU.

Blokáda Komise skončila

Mezi Bruselem a Bernem kvůli tomu nastala „doba ledová“. Komise následně zablokovala i jednání o nových dohodách, jako o přístupu k trhu EU s energiemi.

Především ale přerušila jednání o uzavření takzvané rámcové dohody, jež by do budoucna definovala institucionální vztahy.

Teď ovšem hlásí vyjednavači posuny v rozhovorech, což včera potvrdil i šéf Komise Juncker.

Původně měla být dohoda dojednána do konce letošního roku, teď se termín posunul na jaro 2018. Největším jablkem sváru se zdá být otázka, jak se budou řešit případné budoucí spory mezi Švýcarskem a EU. Brusel prosazuje jurisdikci Soudního dvora EU, což je ale ve Švýcarsku neprosaditelné.