Srbsko vede s Kosovem diplomatickou válku

BĚLEHRAD/PRIŠTINA soupis zemí, které uznávají kosovskou nezávislost, klesl na 107. Letos byl jedinou zemí, která se k němu přiklonila, Bangladéš. Loni pak pouze Singapur. Česko tak učinilo v květnu 2008, tři měsíce po vyhlášení nezávislosti.

Kosovská vláda ale tuto bilanci rozporuje s tím, že čítá 114 států. Namítá také, že nic jako stažení uznání neexistuje. Podobná diplomatická válka, jako nyní vře mezi Bělehradem a Prištinou, nicméně už dlouhá léta bují také mezi Čínou a Tchaj-wanem. U něj naposledy v červnu obrátila Panama.

V souvislosti s blížícím se desátým výročím nezávislosti Kosova se hovoří o tom, že Priština bude například po Bruselu požadovat změnu oficiálního názvu jako jedna ze zúčastněných stran Středoevropské zóny volného obchodu (CEFTA). Nyní tam figuruje pod názvem Mise OSN v Kosovu (UNMIK), tedy tak, jak civilní správu mezinárodního společenství nad Kosovem zavedla v roce 1999 rezoluce Rady bezpečnosti.

Mimořádné napětí mezi Bělehradem a Prištinou už před dvěma lety vyvolalo, když na plénu UNESCO přistál návrh Albánie, aby organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu přijala Kosovo za svého plnohodnotného člena. Srbsko se přitom obává, že by to postupně otevřelo Kosovu dveře i do dalších mezinárodních organizací, jako tomu bylo u Palestiny. V roce 2015 se sice srbské vládě podařilo hlasování i díky pomoci Ruska a Číny zvrátit ve svůj prospěch, čeká se ale, že se podobný návrh objeví znovu. mia