Češi si stěžují na šmírování v práci

Úřady řeší nadměrné sledování zaměstnanců Skrytá kamera či čtení jejich e-mailů je nepřípustné

PRAHA Už dvacet let pracuje padesátiletá Dagmara jako pokladní v pražském obchodě s potravinami. V létě jí začal zaměstnavatel vyčítat, že markuje moc pomalu a až příliš často chodí na toaletu.

Její „poklesky“demonstroval na záznamu průmyslové kamery, která mířila přímo na její pracovní místo. O kameře Dagmara neměla tušení, a tak se obrátila na inspektorát práce. Ten teď může jejímu zaměstnavateli uložit za naru- šování soukromí tučnou pokutu. Kamera namířená na pracovní místo tak, že kontroluje každý pohyb zaměstnance, je totiž zásahem do osobní integrity.

Inspektoráty práce dostávají ročně stovky podnětů na porušování zákoníku práce, od července mohou dokonce zaměstnavatele pokutovat i za šmírování na pracovišti. A z kontrol, jež inspekce za uplynulé čtyři měsíce absolvovala, vyplývá, že většina stížností na nepřiměřené sledování byla oprávněná. „Inspekce práce provedla 75 takových kontrol, v 58 případech došlo k porušení soukromí a osobních práv zaměstnanců,“potvrdil Jiří Macíček, náměstek generálního inspektora Státního úřadu in- spekce práce. Zaměstnavateli, který poruší soukromí zaměstnanců, přitom nově hrozí pokuta až milion korun. Podle Macíčka lze očekávat, že kontrol bude ještě přibývat. Zejména s ohledem na rychlý rozvoj a cenovou dostupnost technologií, které sledování a kontrolu zaměstnanců umožňují.

Vůbec nejčastějším případem porušování soukromí zaměstnanců zaměstnavatelem je neoprávněné sledování e-mailů. „Zaměstnavatel je oprávněn kontrolovat dodržování zákazu používat pracov- ní prostředky pro osobní potřebu pouze přiměřeně. Například z důvodu ochrany majetku zaměstnavatele,“vysvětlil právní expert Aleš Eppinger z advokátní kanceláře Schaffer & Partner.

Vmezích zákona tak zaměstnavatel může kontrolovat, komu pracovník posílá e-maily a od koho je dostává. Za hranou je, když si přečte celý obsah e-mailu. Pokud zaměstnavatel pravidelně sleduje korespondenci pracovníků, porušuje tím i ústavně zakotvené listovní tajemství.

Pravomoc inspektorátů práce udělit až milionovou pokutu přišla „za pětminut dvanáct“. Ochrana soukromí je totiž v ohrožení víc než kdy jindy. „Pokles cen těchto technologií, které monitorování umožňují, a jejich miniaturizace dovoluje dnes komukoliv sledovat takřka cokoliv,“potvrdil Eppinger. Inspektoráty práce měly navíc dlouhou dobu svázané ruce. „Dosud jsme mohli pouze nařídit zaměstnavateli, aby závadný stav odstranil, avšak nesplnění zadání jsme nemohli žádným způsobem účinně sankcionovat uložením pokuty,“vysvětlil Macíček.

Na ochranu soukromí zaměstnance myslí v první řadě zákoník práce. Zakazuje otevřené a skryté sledování na pracovišti a ve společných prostorách, odposlouchávání a pořizování záznamů telefonických hovorů, kontrolu e-mailů či listovních zásilek adresovaných zaměstnanci. Pokud ale má zaměstnavatel ke kontrole závažné důvody, jako je například bezpečnost, ochranu zdraví nebo ochranu majetku, vejde se do výjimky. I tak ale musí myslet na mantinely zákona.

„V obchodech jsou kamery instalovány zejména kvůli ochraně majetku. Jelikož ale monitorují i zaměstnance, musí firma jejich soukromí ochránit. Kamera umístěná tak, že monitoruje, kdy kdo jde na svačinu nebo na toaletu, je zásahem do osobní integrity,“vysvětlila advokátka Marie Janšová z advokátní kanceláře Legalité. Nezákonné je proto zavedení kamerového systému jen za účelem monitoringu zaměstnanců.

Inspektorát: Narušování soukromí má dopad na zdraví

Na inspektorát práce semůže kvůli podezření z narušení soukromí obrátit každý zaměstnanec, a to i anonymně. Podle zkušeností inspektorátů však převažují podepsané žádosti. Pokud totiž zaměstnanec neuvede žádný kontakt, nedozví se, jak kontrola dopadla.

Obsahově nemá podnět žádné předepsané náležitosti. Musí v něm být pouze uvedeno, o jakého zaměstnavatele se jedná, a kon-

Ochrana soukromí zaměstnance vyplývá ze zákoníku práce:

krétně popsáno, jak dochází k porušování zákona.

Problematika ochrany soukromí je pro Státní úřad inspekce práce jedním z hlavních úkolů, který si v ročním programu vytyčil. Oficiální dokument úřadu totiž upozorňuje, že nedodržování ochrany soukromí zaměstnanců na pracovišti může vést ke zdravotním potížím. Pokud se zaměstnanci obávají, že jsou bezdůvodně a nepřiměřeně při práci sledováni, mohou pociťovat citelný nátlak.

Na inspektorát práce i na právníky se ale stále častěji obracejí i zaměstnavatelé. „Ptají se, za jakých podmínek lze kontrolovat poštu. Většinou se ale jedná o závažné podezření, že zaměstnanec komunikuje s konkurencí nebo jinak vynáší citlivé informace,“uvedla příklady Janšová.

Složitě se u soudu podle práv- ničky řeší i případy, kdy zaměstnanec dostal výpověď na základě informací, které firma získala z jeho e-mailu. „Pak záleží i na drobných nuancích případu,“konstatovala advokátka.

Pomohou jasná pravidla

Obecně lze problémům zabránit stanovením jasných pravidel pro používání pracovních pomůcek – například v pracovním řádu nebo ve vnitřní směrnici. Pravidla tak fungují na obě strany. „Zaměstnanec ví, že pokud bude nemocný, může se do jeho e-mailu připojit nadřízený a vyřídit korespondenci za něj. A bude si na práci na pracovním počítači dávat větší pozor,“radí Janšová. Na druhou stranu by měl zaměstnavatel vědět, že se při nezákonném čtení e-mailů dopouští porušení ústavně garantovaných práv.

Mimo inspektoráty spravuje agendu ochrany soukromí i Úřad pro ochranu osobních údajů. I ten musí každou žádost prošetřit, uložit opatření k nápravě nebo se zaměstnavatelem zahájit správní řízení.

Zaměstnanec, jemuž bylo nezá- konně zasaženo do osobnostních práv, může žádat i finanční zadostiučinění, má možnost obrátit se na soud a vymáhat odškodnění. Řízení se ale může protáhnout, prodražit a částka nakonec nemusí být taková, jakou zaměstnanec očekával.