Čas na racionální paniku

Konec nízkých úrokových sazeb může znamenat těžkosti pro státy, podniky i domácnosti

Světodějné události zásadního významu nepřicházejí vždy nápadně. Některé z nich dlouho zůstávají mimo centrum pozornosti. Změny úrokových sazeb jsou významným příkladem.

Úrokové sazby jsou přitom jednou z podstatných finančních veličin. Závisí na nich podnikání, ale i ceny bytů a aktivita ve stavebnictví. Od úrokových sazeb se odvíjí výnosy penzijních fondů, životních pojistek a podílových fondů. Jsou podstatné pro hospodaření státu – vlastně je těžké najít jakoukoli oblast ekonomiky, pro kterou by úrokové sazby byly nedůležité.

Konkrétní příklad. Hypoteční úrokové sazby v Česku dosáhly absolutního minima během listopadu a prosince 2016, kdy Hypoindex (průměr poskytovaných hypotečních sazeb) dosáhl hodnoty pouhých 1,77 procenta. Velká změna oproti roku 2008, kdy Hypoindex občas překonával hodnotu 5,8 procenta. Nyní je Hypoindex na 2,10 procenta – vykazuje zřetelný růst.

Zlevnění hypoték v letech 2008 – 2016 způsobilo rozvoj stavebnictví a promítlo se do cen bytů a domů. Ale stejný efekt byl pozorován například i ve Švédsku. V USA dosáhly ceny nemovitostí maximálních hodnot z předkrizového období.

Pokles úrokových sazeb od roku 2008 až do nedávné doby byl logickou odpovědí světových centrálních bank na finanční krizi; v souladu s ekonomickou teorií nízké sazby zlevnily komerční úvěry, čímž pomohly překonat hospodářskou recesi. Dokonce i ekonomikám v Evropě se vede dobře: nezaměstnanost klesá, optimismus podnikatelů i spotřebitelů lze srovnat s obdobím prosperity do roku 2007.

Vedlejší efekty dopingu

Jenže je tu komplikace. Extrémně nízké úrokové sazby, které vládly západnímu ekonomickému světu (a jež stále trvají), jsou vlastně doping. Mimořádné opatření, které má hospodářství pomoci během kritického období a které má být opuštěno, jakmile se situace vrátí do normálu.

Jako každý doping, i extrémně nízké sazby mají své nepříznivé vedlejší efekty. V první řadě, úspory domácností méně vydělávají. Spořící účty nenesou nic nebo téměř nic. Fondy dluhopisů během období poklesu sazeb nesou slušné zisky. Jakmile však sazby poklesnou na nulu, není již kam růst: platí, že pokles úrokových sazeb má za následek růst cen dluhopisů.

Dalším vedlejším efektem nízkých sazeb je růst cen nemovitostí. To sice dělá radost teoretickým ekonomům, ovšem mladým domácnostem přibyly starosti. Jak dosáhnout na vlastní bydlení, když byty jsou tak drahé? Levnější hypoteční sazby jsou sice skvělá věc, ale dvojciferný nárůst cen nemovitostí je příliš těžkým závažím na opačné misce vah.

Ještě další vedlejší efektmají nízké sazby na hospodaření státu. Ministerstvo financí se „namlsá“na levné dluhové službě a nedává pozor na dobré hospodaření. Tradičním zlozvykem je deficitní hospodaření státu během hospodářské konjunktury. Nemusíme chodit daleko – kromě české vlády podobně hřeší třeba Dánsko, Belgie, Británie a většina dalších evropských zemí. I mimo Evropu se utrácí na dluh: masivní schodky veřejných rozpočtů mají USA, Čína, Brazílie...

V rámci Evropy si odpovědně počínají jen Německo, Nizozemsko, Švédsko, Švýcarsko, Lucembursko, Island a Estonsko. Norsko má díky exportu plynu masivní přebytek státního rozpočtu ve výši 5,2 procenta HDP. A to je prakticky vše – rozpočtová nezodpovědnost vládne světu!

Když i superbezpečné prodělává

Vysazení podpůrného prostředku v podobě extrémně nízkých sazeb může tedy zkomplikovat hospodaření veřejných rozpočtů, podniků a těch domácností, které jsou zatíženy dluhy s plovoucí sazbou. Jiné domácnosti by se teoreticky měly radovat díky vyšším příjmům z úročených úspor. Ale není to tak jednoduché.

Dejme tomu, že jste investovali do penzijního nebo podílového fondu, který je orientován na bezpečné státní dluhopisy. Předpokládejme, že tento fond má hrubou míru úrokového výnosu 1,8 procenta a průměrnou dobu do splatnosti dluhopisů devět let. Jaký bude výnos fondu, když během nejbližšího roku vzroste úroková sazba o pouhé jedno procento?

Ačkoli laika překvapí, že by bezpečné státní dluhopisy mohly prodělat, je to možné. Fond s těmito parametry by během jediného roku prodělal šest procent! Jak je to možné? Když úrokové sazby rostou, klesá cena dluhopisů, včetně těch superbezpečných státních. Žádné zlé kouzlo, jen elementární finanční matematika.

A to není ještě vše. Pokud úrokové sazby porostou na úroveň, kterou můžeme považovat za historicky normální, bezpečné dluhopisy mohou prodělat ještě mnohem víc. Třeba i dvanáct, dvacet nebo i více procent. Podobné případy se během 20. století staly v mnoha zemích.

Kdo vlastní větší množství úspor v dluhopisových fondech, měl by právě teď začít panikařit. Stává se to sice zřídka, jsou ale situace, kdy je panika naprosto racionální.