DeepBrain, a. s.
Spisovatelé žánru science fiction to mají čím dál těžší. Fakt. Jestliže jejich kolegové před takovými čtyřiceti padesáti lety překvapovali čtenáře „odvážnými“vizemi aut bez řidičů, vševědoucími komunikátory v kapse, tenoučkými počítači, genetickou léčbou nebo kyborgy, dnešní pisatelé musejí přinášet opravdu šokující nápady. Spousta těch někdejších se totiž zhmotnila, a co víc: zhmotňuje se kolem nás čím dál rychleji... a jaksi samozřejměji.
Chcete příklad? Minulý týden uvolnila výzkumná odnož americké armády – slavná DARPA – informace o probíhajících testech, při nichž dva vědecké týmy vložily lidem do mozku implantáty, které mají „opravit“poruchy nálad. Elektrody (samořízené s pomocí chytrých algoritmů a umělé inteligence) by měly vysílat právě takové elektrické pulzy, aby pěkně vyladily nálady či potenciálně agresivní chování postižených. DARPA pochopitelně hovoří o využití pro válečné veterány, kteří trpívají depresemi nebo posttraumatickým stresem.
Na řešení, které by samovolně mozek „štíplo“a uvedlo jej takříkajíc do pohody, pracují armádou placení neurovědci z Kalifornské univerzity a bostonské nemocnice. Metoda se anglicky nazývá deep-brain stimulation, hloubková stimulace mozku, a bývá již užívána ke zmírnění projevů Parkinsonovy nemoci; k poruchám nálad zatím ne. Člověk nemusí mít zrovna atestaci z neurologie, aby neviděl, jak závažné etické otázky to vzbuzuje... Minulý týden, na sněmu Neurovědecké společnosti ve Washingtonu D. C., navíc elektroinženýr Omid Sani představil první údajnou „mapu nálad“v mozku, kterou jeho tým vypracoval na základě výzkumu epileptiků. A nemýlíte se: pan Sani již také spolupracuje s Edwardem Changem, což je řešitel v onom prvním týmu, který plní zadání agentury DARPA.
Vědci upozorňují, že chtějí souženým lidem pomoci a že jsou na začátku pochopení, jak mozek správně naladit. Jenže: nešly by šokem stimulovat také úplně opačné nálady? A co pak asi s vojáky umělá inteligence provede?
Vědci upozorňují, že chtějí souženým lidem pomoci a že jsou na začátku pochopení, jak mozek správně naladit. Jenže: nešly by šokem stimulovat také jiné, úplně opačné nálady? Nebudou mít jednou vojáci – samozřejmě pro jejich vlastní dobro, že ano – nějaké ty implantáty vpíchnuté již před samotnou misí? Kdo je pro armádu bude vyrábět; neobjeví se nějaká mocná korporace DeepBrain? A co pak asi s vojáky umělá inteligence provede?
Technologický pokrok často předbíhá právní nebo etickou stránku věci. I proto teď v magazínu Nature vyšel manifest neurotechnologického bádání, který sepsal Rafael Yuste z Kolumbijské univerzity. „Užití rozhraní mozek–počítač musí respektovat lidské soukromí, identitu, konání a rovnost,“stojí ve výzvě pro vědeckou komunitu, která též cílí na bující „neurobyznys“včetně firem Kernel nebo startupu Elona Muska s názvem Neuralink. Obě si chtějí „počíst“v lidské mysli... No, nečetli jsme to už někde? Třeba u P. K. Dicka?